Page 28 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2018
P. 28
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2018
7. NEDĚLE - 1.4.2018 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek,
Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z počátku
20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku
nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí,
nešít, nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se ovšem po
dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod Boží
velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí, že
o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro
chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm,
jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy připravovaly
sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí
katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím
dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím
objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i
klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě
krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí
nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou
a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním
jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním
pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i
rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké
pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si
ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a
koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky,
panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible
obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských
Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku
dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na
sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční
se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s
pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 2.4.2018 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
- České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky,
konané po církevních velikonočních slavnostech převážně na
Velikonoční pondělí,
které patří k hlavním
dnům jarního
koledování.
Velikonoční pomlázku
známe z našich
pramenů od
středověku a má více
podob. Jiná je na
venkově, jiná je ve
městech, liší se i od
západu na východ.
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s
koledováním, pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty - pomlázka
jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i prostorová
koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde je pomlázka
jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19. Století místy v
jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené
vejce bez mrskání.
28
7. NEDĚLE - 1.4.2018 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek,
Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z počátku
20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku
nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí,
nešít, nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se ovšem po
dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod Boží
velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí, že
o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným
svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro
chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm,
jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy připravovaly
sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí
katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím
dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím
objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i
klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě
krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí
nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou
a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním
jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance, který je u nás nejstarším doloženým velikonočním
pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i
rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké
pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si
ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a
koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky,
panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible
obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských
Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku
dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na
sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční
se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s
pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 2.4.2018 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
- České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky,
konané po církevních velikonočních slavnostech převážně na
Velikonoční pondělí,
které patří k hlavním
dnům jarního
koledování.
Velikonoční pomlázku
známe z našich
pramenů od
středověku a má více
podob. Jiná je na
venkově, jiná je ve
městech, liší se i od
západu na východ.
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s
koledováním, pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty - pomlázka
jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i prostorová
koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde je pomlázka
jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19. Století místy v
jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené
vejce bez mrskání.
28
