Page 27 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2018
P. 27
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 12/2018
VELIKONOCE 2018
ČTVRTEK - 29.3. 2018 - ZELENÝ ČTVRTEK - Na Zelený čtvrtek se jedla zelená strava (špenát, salát, zelí,
kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony, které „odlétající do Říma“ a umlknou až do
Bílé soboty. Existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho
držely. Hlas zvonů nahrazují o Velikonocích
nejrůznější řehtačky.
od čtvrtka se chodí klapat a v sobotu se obejde ves
s klapáním a poté se začne zpívat tato básnička a
vybírá se od klapání.
Píseň dětí, které zpívali písničku a klapaly
kalapačkami:
Jidáši zrádce, cos to učinil,
žes svého pána,
židům prozradil.
Židi nevěrní, jako psi černí,
kopali jámu,
Ježiši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali.
Na velký pátek,
do hrobu dali.
A na bílou sobotu zase ukřižovali.
Páni a paní dejte něco od klapání.
PÁTEK – 30.3.2018 - VELKÝ PÁTEK - Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu
pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně
pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst
věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů. Podle lidové víry
je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Proto je časem velké účinnosti
obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale
dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je v paměti 19. A 20. Století spojena s třemi časovými mezníky. Je to doba čtení
nebo zpěvu pašijí v kostele, odpolední třetí hodina Ježíšovy smrti na kříži, nejzávažnější je ráno před východem Slunce.
Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení
více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a
nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ Asi čtyřicet států uznává
Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V
Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
SOBOTA - 31.3.2018 - BÍLÁ SOBOTA - Ve srovnání s biblickou zvěstí o Ježíšově narození nebo utrpení Panny
Marie nad smrtí syna, které mají v lidové kultuře svoje reflexe slovesné a výtvarné, zůstává pro nás lidové pojetí
Kristova mrtvých vstání spíše skryté. Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího
hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova
kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů,
muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení. Znamená konec půstu,
pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s koledováním, toleruje výstřelky mládeže a
chodníčky zamilovaných. Posvátný čas kostelního zvonění na Bílou sobotu byl dalším a většinou posledním vyvoleným
časem pro konání blahonosných obyčejů pašijových dní: za čistotu domova a hojnost (tlučení do prahů, zvonění klíči i
mincemi), za sílu (zvedání těžkých břemen), za zdraví a krásu. Umývání v pramenité vodě, která byla novou vodou
výhradně na Bílou sobotu během prvního zvonění. Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich
„probuzení“ k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným
těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli. Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes
patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem
společného vstání s Kristem, projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.
27
VELIKONOCE 2018
ČTVRTEK - 29.3. 2018 - ZELENÝ ČTVRTEK - Na Zelený čtvrtek se jedla zelená strava (špenát, salát, zelí,
kopřivy), aby byl člověk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony, které „odlétající do Říma“ a umlknou až do
Bílé soboty. Existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho
držely. Hlas zvonů nahrazují o Velikonocích
nejrůznější řehtačky.
od čtvrtka se chodí klapat a v sobotu se obejde ves
s klapáním a poté se začne zpívat tato básnička a
vybírá se od klapání.
Píseň dětí, které zpívali písničku a klapaly
kalapačkami:
Jidáši zrádce, cos to učinil,
žes svého pána,
židům prozradil.
Židi nevěrní, jako psi černí,
kopali jámu,
Ježiši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali.
Na velký pátek,
do hrobu dali.
A na bílou sobotu zase ukřižovali.
Páni a paní dejte něco od klapání.
PÁTEK – 30.3.2018 - VELKÝ PÁTEK - Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu
pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho vnějšího běhu světa, jaký každoročně
pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst
věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů. Podle lidové víry
je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Proto je časem velké účinnosti
obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale
dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je v paměti 19. A 20. Století spojena s třemi časovými mezníky. Je to doba čtení
nebo zpěvu pašijí v kostele, odpolední třetí hodina Ježíšovy smrti na kříži, nejzávažnější je ráno před východem Slunce.
Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení
více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a
nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ Asi čtyřicet států uznává
Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království. V
Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
SOBOTA - 31.3.2018 - BÍLÁ SOBOTA - Ve srovnání s biblickou zvěstí o Ježíšově narození nebo utrpení Panny
Marie nad smrtí syna, které mají v lidové kultuře svoje reflexe slovesné a výtvarné, zůstává pro nás lidové pojetí
Kristova mrtvých vstání spíše skryté. Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího
hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova
kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů,
muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení. Znamená konec půstu,
pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s koledováním, toleruje výstřelky mládeže a
chodníčky zamilovaných. Posvátný čas kostelního zvonění na Bílou sobotu byl dalším a většinou posledním vyvoleným
časem pro konání blahonosných obyčejů pašijových dní: za čistotu domova a hojnost (tlučení do prahů, zvonění klíči i
mincemi), za sílu (zvedání těžkých břemen), za zdraví a krásu. Umývání v pramenité vodě, která byla novou vodou
výhradně na Bílou sobotu během prvního zvonění. Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich
„probuzení“ k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným
těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli. Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes
patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem
společného vstání s Kristem, projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.
27
