Page 33 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 01/2018
P. 33
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 49/2017
LOUŽNICKÉ TRADICE
TŘI KRÁLOVÉ - 6. LEDNA
Důležitý to den pro hospodyňky - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám nedělí po Třech králích definitivně končí a tak
musíme poctivě sklidit veškerou vánoční výzdobu, jen betlém si můžeme
nechat až do Hromnic. Začíná nám masopustní období.
Odstrojíme stromeček a spálíme jej. Pokud nemáme možnost, můžeme
jej věnovat do útulku pro zvířátka. Je třeba tam ale zavolat, jestli je
chtějí. Pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojený, aby
si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu nebo háček.
Jediné co necháme doma viset je jmelí, bude nám přinášet štěstí do
domu po celý rok, až jej na Štědrý den opět vyměníme za darované z
lásky či od přátel a staré do Tří králů spálíme.
I konec vánoční doby bychom měli prožít v kruhu rodinném a
naplánovat si společný oběd je-li víkend, či večeři když Tříkrálový den
vyjde na den pracovní. Měli bychom si popovídat o tom, jak jsme prožili
celé vánoční svátky a třeba se něco zajímavého dozvědět nebo probrat
věci, které se nám nelíbili a příští rok je vylepšit. Je dobré si tyto
poznatky zároveň zapsat, neboť rok je dlouhý a většinu do roka
zapomeneme.
Tříkrálový den je také ideální k vytvoření předsevzetí a rozhodování o
věcech na tento rok, nebesa jsou nám totiž v tento den výjimečně
nakloněna.
Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat
Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena
a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí
zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík,
čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Myrha je též
pryskyřice a dělá se s ní totéž co s kadidlem, vydává zvláštně voňavý
očistný kouř.
Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od
třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel
duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S
modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou
vodou. Po tom co bylo toto provedeno se na dveře či rám nad nimi napsalo svěcenou křídou K+M+B a letopočet
nového roku. Původně se nad dveře psalo C+M+B a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem
benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu,
který se dělal na ochranu domu před démony. Kadidlo dům vyčistí od zlých sil a svěcená voda, svěcená křída a nápis
zajistí ochranu.
Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Pamětníci vzpomínají, že prý přání často jen
oddrmolil a písmena zběžně načrtl, neboť věděl, že mu hospodář velkou výslužku nedá, zato tam kde předpokládal
dobrou odměnu, písmena pečlivě kreslil, i křížek, větvičky a jiné ozdoby přimaloval.
Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové
domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten první z rodiny zemřel. Šel-li kouř vzhůru, pak jeho
duše půjde do nebe, šel-li k zemi, pak půjde do pekel.
Jinde se lilo olovo, pouštěli se skořápky, podobně jako na štědrý den.
Ráno na Tři krále se dívky omývaly sněhem, aby měly bělostnou pleť.
Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví.
Napití se svěcené tříkrálové vody chránilo před nemocemi.
33
LOUŽNICKÉ TRADICE
TŘI KRÁLOVÉ - 6. LEDNA
Důležitý to den pro hospodyňky - uklízíme vánoční výzdobu. Vánoce nám nedělí po Třech králích definitivně končí a tak
musíme poctivě sklidit veškerou vánoční výzdobu, jen betlém si můžeme
nechat až do Hromnic. Začíná nám masopustní období.
Odstrojíme stromeček a spálíme jej. Pokud nemáme možnost, můžeme
jej věnovat do útulku pro zvířátka. Je třeba tam ale zavolat, jestli je
chtějí. Pro zvířátka musí být stromek opravdu důkladně odstrojený, aby
si zvířata neublížila a nesežrala třeba kus staniolu nebo háček.
Jediné co necháme doma viset je jmelí, bude nám přinášet štěstí do
domu po celý rok, až jej na Štědrý den opět vyměníme za darované z
lásky či od přátel a staré do Tří králů spálíme.
I konec vánoční doby bychom měli prožít v kruhu rodinném a
naplánovat si společný oběd je-li víkend, či večeři když Tříkrálový den
vyjde na den pracovní. Měli bychom si popovídat o tom, jak jsme prožili
celé vánoční svátky a třeba se něco zajímavého dozvědět nebo probrat
věci, které se nám nelíbili a příští rok je vylepšit. Je dobré si tyto
poznatky zároveň zapsat, neboť rok je dlouhý a většinu do roka
zapomeneme.
Tříkrálový den je také ideální k vytvoření předsevzetí a rozhodování o
věcech na tento rok, nebesa jsou nám totiž v tento den výjimečně
nakloněna.
Král Kašpar, Melichar a Baltazar přišli k jesličkám uctít a obdarovat
Jezulátko. Přinesli zlato, kadidlo a myrhu, vešli do domu, padli na kolena
a klaněli se Ježíši. Zlato nemusím vysvětlovat. Kadidlo ještě většina lidí
zná z kostela. Je to pryskyřice, která se pokládá na rozžhavený uhlík,
čímž se docílí voňavého bílého a očistného kouře. Myrha je též
pryskyřice a dělá se s ní totéž co s kadidlem, vydává zvláštně voňavý
očistný kouř.
Ke Třem králům patří Obchůzka duchovního, která má nejméně od
třicetileté války stejnou podobu. Domy ve vsi i ve městech obcházel
duchovní s ministranty, často i s kostelníkem, učitelem a žáky. S
modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou
vodou. Po tom co bylo toto provedeno se na dveře či rám nad nimi napsalo svěcenou křídou K+M+B a letopočet
nového roku. Původně se nad dveře psalo C+M+B a někteří badatelé tvrdí že může jít o zkratku „ Christis mansionem
benedicat“ což je česky „Kristus ať požehná tomuto příbytku“. Tak či tak jde vlastně o převzetí pohanského obřadu,
který se dělal na ochranu domu před démony. Kadidlo dům vyčistí od zlých sil a svěcená voda, svěcená křída a nápis
zajistí ochranu.
Později místy převzal tuto povinnost kantor, který za ni dostával výslužku. Pamětníci vzpomínají, že prý přání často jen
oddrmolil a písmena zběžně načrtl, neboť věděl, že mu hospodář velkou výslužku nedá, zato tam kde předpokládal
dobrou odměnu, písmena pečlivě kreslil, i křížek, větvičky a jiné ozdoby přimaloval.
Naši předci prováděli ještě další zvyky. V předvečer sv. Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové
domácnosti stejně veliké svíce. Koho svíce zhasla jako první, ten první z rodiny zemřel. Šel-li kouř vzhůru, pak jeho
duše půjde do nebe, šel-li k zemi, pak půjde do pekel.
Jinde se lilo olovo, pouštěli se skořápky, podobně jako na štědrý den.
Ráno na Tři krále se dívky omývaly sněhem, aby měly bělostnou pleť.
Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví.
Napití se svěcené tříkrálové vody chránilo před nemocemi.
33
