Page 19 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 50/2015
P. 19
HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
DĚJINY LOUŽNICE
Ve vsi se dříve mnoho přadlo, dlouho do noci při rozžhavených loučích a při tom vypravovali se strašidelné
historky, o vodnících, o bludičkách – která se zjevovala lidem nejčastěji na Záduší a svým světlem lákaly člověka
do hlubokých bahen, ze kterých
nebylo vysvobození. Vodník
nejraději prováděl svoje reje na
hrázi u „Obeckého rybníka“ a
často svým svým zjevem
postrašil mnohého občana.
Lid věřil, že skutečně tyto
strašidla existující a i kteří
nejvíce o těchto vyprávěli a
nejvíce se jim zjevovala, byli
chytráci, kteří využívali
nevědomosti a bázně svých
bližních, sami na ně nevěřili a
přitom hřešili proti sedmému
přikázání.
Příze se prodávala Pražákům a
za utržené peníze kupovaly se
potřebné věci sůl, krupice a jiné
věci, které v osadě byly
k dostání. Většina věcí musela se však
kupovati v Brodě. Do Brodu byla však cesta
velmi špatná. Podél potoka Žernovníka po
kamenech, místy broditi potokem a byla li větší
voda, chodilo se k Radčicům a Jirkovem.
Kdo chtěl s povozem jeti do města musel jet
k Zásadě přes Držkov k Jirkovu a pak teprve
k Brodu.
Cesty byly v tehdejší době vůbec v žalostném
stavu. O nějakých silnicích se nedalo ani
mluvit. V té době vedla zdejší osadou hlavní
cesta od Vysokého do Turnova, jest to ona
cesta, jež dříve bylo podotknuto, která vede od
Zásady přes Kostřavec.
Až teprve roku 1864 postavena byla silnice ze
Železného Brodu k Jablonci a rok poté odbočka
od této silnice počínaje nad Haratinou přes
naší osadu k Tanvaldu. Po této silnici v roce
1866 vraceli se vítězní Prušáci do vlasti, když
předtím rakouské armádě u Hradce a Sadové
řádně „Vyprášili kožich“. V Loužnici byli přes
noc a rádi pamětníci vyprávěli, jak chovali se
vlídně k obyvatelstvu.
Silnice k Zásadě byla postavena v létech 1898
při stavbě této silnice bylo šetřeno, neb
postavena jen pětimetrová a dnes nikterak
vyhovovati nemůže požadavkům dnešní doby.
Foto: pohled na údolí Žernovníka, „Hlavní silnice“ pod Vandrovou skálou a Huňáčem
Pokračování příště……
19
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
DĚJINY LOUŽNICE
Ve vsi se dříve mnoho přadlo, dlouho do noci při rozžhavených loučích a při tom vypravovali se strašidelné
historky, o vodnících, o bludičkách – která se zjevovala lidem nejčastěji na Záduší a svým světlem lákaly člověka
do hlubokých bahen, ze kterých
nebylo vysvobození. Vodník
nejraději prováděl svoje reje na
hrázi u „Obeckého rybníka“ a
často svým svým zjevem
postrašil mnohého občana.
Lid věřil, že skutečně tyto
strašidla existující a i kteří
nejvíce o těchto vyprávěli a
nejvíce se jim zjevovala, byli
chytráci, kteří využívali
nevědomosti a bázně svých
bližních, sami na ně nevěřili a
přitom hřešili proti sedmému
přikázání.
Příze se prodávala Pražákům a
za utržené peníze kupovaly se
potřebné věci sůl, krupice a jiné
věci, které v osadě byly
k dostání. Většina věcí musela se však
kupovati v Brodě. Do Brodu byla však cesta
velmi špatná. Podél potoka Žernovníka po
kamenech, místy broditi potokem a byla li větší
voda, chodilo se k Radčicům a Jirkovem.
Kdo chtěl s povozem jeti do města musel jet
k Zásadě přes Držkov k Jirkovu a pak teprve
k Brodu.
Cesty byly v tehdejší době vůbec v žalostném
stavu. O nějakých silnicích se nedalo ani
mluvit. V té době vedla zdejší osadou hlavní
cesta od Vysokého do Turnova, jest to ona
cesta, jež dříve bylo podotknuto, která vede od
Zásady přes Kostřavec.
Až teprve roku 1864 postavena byla silnice ze
Železného Brodu k Jablonci a rok poté odbočka
od této silnice počínaje nad Haratinou přes
naší osadu k Tanvaldu. Po této silnici v roce
1866 vraceli se vítězní Prušáci do vlasti, když
předtím rakouské armádě u Hradce a Sadové
řádně „Vyprášili kožich“. V Loužnici byli přes
noc a rádi pamětníci vyprávěli, jak chovali se
vlídně k obyvatelstvu.
Silnice k Zásadě byla postavena v létech 1898
při stavbě této silnice bylo šetřeno, neb
postavena jen pětimetrová a dnes nikterak
vyhovovati nemůže požadavkům dnešní doby.
Foto: pohled na údolí Žernovníka, „Hlavní silnice“ pod Vandrovou skálou a Huňáčem
Pokračování příště……
19