Page 18 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 50/2015
P. 18
VĚNÍ BETLÉMŮ LOUŽNICKÉ TRADICE
Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí
radost dětem i dospělým.
V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou
složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky, až po díla
vytvořená mistry řezbáři.
Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii Narození Páně
(24. prosince) ukládáme do jesliček figurku Jezulátka.
Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu směřujícímu do
Betléma, připojují také figury Tří králů.
V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do chrámu (2.
února).
V blízkosti betléma bývá umístěna pokladnička nebo dětmi oblíbená
figurka černouška, který po vhození mince zakývá na poděkování
hlavou. Touto cestou můžete podpořit náročnou údržbu betlémů.
Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z
Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který podle nich dostal
jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes římská bazilika Santa Maria
Maggiore.
Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z Assissi
pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio jesle s
živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce
1560 v jezuitském kostele v Praze.
Jezuitský řád se zasloužil o další šíření – ještě z 16.století
máme zprávy o betlémech i v jiných českých městech.
Betlémy měly své místo v pastorační činnosti jezuitů jako
emocionálně působivý prostředek. Jejich betlémy se proto
držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem.
Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na
dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie
roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních
her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil
zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se týkal i soukromých domů.
Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do
domácností.
K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se
stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího
okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu
dosáhlo počátkem 20. století. Dařilo se mu především v podhůřích a tam, kde
byla soustředěna podomácká výroba. Inspirací pro betlémskou krajinu se
stávalo okolí bydliště tvůrců. Specifickým typem z této doby jsou skříňkové
betlémy – figurky ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými skříňkovými
betlémy také někdy koledníci obcházeli domácnosti a hrávali před nimi
vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena ideologizací vánočního tématu
po nástupu komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období vznikaly
betlémy.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové,
ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných
hmot. I v betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly jak v pojetí, tak i v materiálech. Betlémy
dodnes vábí mnoho návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce se stavěly v okolí Králíků na
Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů, které k našemu kraji neodmyslitelně
patří.
http://minimuzeum.wix.com/betlemy
18
Dodnes jsou betlémy součástí křesťanské vánoční tradice a přinášejí
radost dětem i dospělým.
V kostelech můžeme vidět rozmanité betlémy – od těch, které jsou
složeny z figurek darovaných jednotlivými farníky, až po díla
vytvořená mistry řezbáři.
Betlémy se stavějí na konci doby adventní, při vigilii Narození Páně
(24. prosince) ukládáme do jesliček figurku Jezulátka.
Od slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se k zástupu směřujícímu do
Betléma, připojují také figury Tří králů.
V kostele pak bývají betlémy do svátku Uvedení Páně do chrámu (2.
února).
V blízkosti betléma bývá umístěna pokladnička nebo dětmi oblíbená
figurka černouška, který po vhození mince zakývá na poděkování
hlavou. Touto cestou můžete podpořit náročnou údržbu betlémů.
Ve 4. stolení po Kristu přinesl papež Liberius do Říma pět prkének z
Kristových jesliček a uložil je v chrámu, který podle nich dostal
jméno Ad praesepe (U Jesliček) – dnes římská bazilika Santa Maria
Maggiore.
Roku 1223, po návratu z Betléma, připravil František z Assissi
pro účastníky půlnoční mše v jeskyni u vsi Greccio jesle s
živým oslem a volem, a tak založil tradici stavění jesliček.
Vůbec první doložený betlém v českých zemích byl v roce
1560 v jezuitském kostele v Praze.
Jezuitský řád se zasloužil o další šíření – ještě z 16.století
máme zprávy o betlémech i v jiných českých městech.
Betlémy měly své místo v pastorační činnosti jezuitů jako
emocionálně působivý prostředek. Jejich betlémy se proto
držely biblického příběhu.
V barokní době kostelní betlémy procházely velkým rozvojem.
Tvořily je figury v životní velikosti, ať už malované na
dřevěných deskách anebo vyřezané ze dřeva. Marie Terezie
roku 1751 zakázala stavění betlémů a předvádění vánočních
her v kostelech a Josef II. vydal tento zákaz znovu, označil
zvyk za dětinský a církve nedůstojný. Zákaz se týkal i soukromých domů.
Tam se dal ovšem hůře kontrolovat, a tak se zvyk stavět jesličky přenesl do
domácností.
K základním figurkám - Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se
stády a třem mudrcům - si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího
okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny.
Lidové betlemářství se pak rozvíjelo v průběhu 19. století a svého vrcholu
dosáhlo počátkem 20. století. Dařilo se mu především v podhůřích a tam, kde
byla soustředěna podomácká výroba. Inspirací pro betlémskou krajinu se
stávalo okolí bydliště tvůrců. Specifickým typem z této doby jsou skříňkové
betlémy – figurky ve zdobené a prosklené skříňce. S přenosnými skříňkovými
betlémy také někdy koledníci obcházeli domácnosti a hrávali před nimi
vánoční hry.
Po druhé světové válce byla tradice přerušena ideologizací vánočního tématu
po nástupu komunistické strany k moci. Přesto i v tomto období vznikaly
betlémy.
Materiály, z nichž se betlémy stavěly, byly rozmanité. Betlémy byly papírové,
ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných
hmot. I v betlémářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly jak v pojetí, tak i v materiálech. Betlémy
dodnes vábí mnoho návštěvníků do různých regionálních muzeí. Nejvíce se stavěly v okolí Králíků na
Královéhradecku, v Orlických horách, Jeseníkách, Krkonoších a Třešti.
V Železném Brodě máte možnost navštívit výstavu skleněných betlémů, které k našemu kraji neodmyslitelně
patří.
http://minimuzeum.wix.com/betlemy
18
