Page 34 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2018
P. 34
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 46/2018
LOUŽNICKÉ TRADICE
SVATÁ LUCIE
Svatá Lucie bývá líčena jako dcera bohatých a vznešených rodičů. Legenda vypráví, že se rozhodla pro panenský život,
všechny nabídky k sňatku odmítala a svůj majetek rozdala chudým. Jednou si prý dokonce vypíchla oči, aby tak
odradila dalšího z nápadníků, ale jako zázrakem jí byl zrak vrácen. Zklamaný a odmítnutý pohanský nápadník jí udal
jako křesťanku a Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže, které
měli za úkol jí tam odvést, nedokázali se svatou Lucií hnout z místa. Nakonec jí
podřízly hrdlo mečem a svatá Lucie kolem roku 304 zemřela.
Svatá Lucie je patronkou švadlen, kočích, sklenářů a brusířů. Je vzývána proti krčním
chorobám a nejčastěji bývá vyobrazena s mečem, se svítilnou a miskou, na které jsou
vidět dvě oči.
V předvečer svátku svaté Lucie chodívaly „Lucky“ kolem stavení. Věřilo se, že
postavou velká, bíle oděná „Lucka“ chodila s nožem a dětem, které se o adventu
nepostili, chtěla rozpárat břicha.
Někde chodilo po staveních Lucek více a děti, které se uměly hezky pomodlit
obdarovávaly, ostatním hrozily metlou.
Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím. Na Moravě se proti
čarodějnicím chránili tak, že od svátku sv. Lucie až do Božího narození odhodili jedno
poleno dříví a takto odhozenými na den Božího narození zatopili.
Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly,
nesměly v tento den prát ani příst. Věřilo se, že té přadleně, kterou by Lucka přistihla
při práci, naplnila by komínem světnici prázdnými vřeteny a ty by musela obratem
napříst. Na Valašsku dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu.
Nezřídka se za Lucky převlékali sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či
nederou peří. Těm, které přistihly při draní rozfoukaly peří po celé světnici a těm,
které předly, rozmotaly napředené nitě.
Jak takový svátek Lucie vypadával v dobách,
kdy si lidé o tradicích jen nečetli, ale sami je
dodržovali? V českých zemích byly zvyky
velice různorodé. Lucii ve všech případech
ztělesňovala obchůzková postava. Zatímco
Barbora klepala na okno a ohlašovala tak
svůj příchod, Lucie přicházela znenadání.
Někde s ní chodíval po vsi, chalupu od
chalupy průvod masek, který dívka,
převlečená za svatou Lucii, vedla.
V průvodu byly typické postavy – družičky, kněz, poustevník, kominík, řezník,
dráteník, krajánek a cikánská rodina. Zatímco postava Barborky byla čistě dívčí záležitostí, s Luckou to bylo někde i
jinak.
Svátek svaté Lucie patří dodnes k nejživějším tradicím ve Švédsku. V roce 1927 vyhlásil jeden stockholmský časopis
soutěž o volbu Lucie. Dívku, která zvítězila, korunovali Lucií a v průvodu byla provázena družičkami a chlapci – nosiči
hvězd. Tím se oslava Lucií rozšířila po celém Švédsku. Lucie dnes přichází dokonce i do nemocnic. Lucie, které
obcházejí v severských zemích, mají na hlavě korunu se svíčkami, jako předzvěst konce nejtemnějšího období roku.
Lucie zpívá a dává naději, že po tmě se k nám vrátí světlo. Lucie ve Švédsku přináší světlo, v Čechách čistotu – což
není v přeneseném významu zase tak velká odlišnost. V roce 2001 poprvé Lucie v celé své kráse zavítala i mezi členy
Severské společnosti v Praze na Novotného lávce.
Lucie v magických praktikách:
Dříve byla se dnem sv. Lucie spojena i řada magických praktik. Vesničané věřili, že o tomto dni se scházejí čarodějnice,
aby kuly pikle a škodily dobrým křesťanům. Svatá Lucie byla považována za mocnou ochranitelku před jejich kouzly a
čarami. Nejnavštěvovanějším místem čarodějnických setkání o sv. Lucii v zemích Koruny české býval prý vrch Radhošť,
který byl odpradávna opředen mnoha pověstmi.
Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám, spojovaly se s ním různé zvyky. Lucie je patronkou a ochránkyní
švadlen. Snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den příst ani prát. Proto při svých obchůzkách nosila Lucka v
ruce dřevěný dlouhý nůž – kdyby zjistila, že má někde hospodyně rozdělané přádlo, tak mohla jí nožem přádlo
pocuchat. Byla však také symbolem čistoty – den jako dělaný pro vánoční úklid. Lucie je také považována za patronku
kočích.
34
LOUŽNICKÉ TRADICE
SVATÁ LUCIE
Svatá Lucie bývá líčena jako dcera bohatých a vznešených rodičů. Legenda vypráví, že se rozhodla pro panenský život,
všechny nabídky k sňatku odmítala a svůj majetek rozdala chudým. Jednou si prý dokonce vypíchla oči, aby tak
odradila dalšího z nápadníků, ale jako zázrakem jí byl zrak vrácen. Zklamaný a odmítnutý pohanský nápadník jí udal
jako křesťanku a Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže, které
měli za úkol jí tam odvést, nedokázali se svatou Lucií hnout z místa. Nakonec jí
podřízly hrdlo mečem a svatá Lucie kolem roku 304 zemřela.
Svatá Lucie je patronkou švadlen, kočích, sklenářů a brusířů. Je vzývána proti krčním
chorobám a nejčastěji bývá vyobrazena s mečem, se svítilnou a miskou, na které jsou
vidět dvě oči.
V předvečer svátku svaté Lucie chodívaly „Lucky“ kolem stavení. Věřilo se, že
postavou velká, bíle oděná „Lucka“ chodila s nožem a dětem, které se o adventu
nepostili, chtěla rozpárat břicha.
Někde chodilo po staveních Lucek více a děti, které se uměly hezky pomodlit
obdarovávaly, ostatním hrozily metlou.
Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím. Na Moravě se proti
čarodějnicím chránili tak, že od svátku sv. Lucie až do Božího narození odhodili jedno
poleno dříví a takto odhozenými na den Božího narození zatopili.
Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly,
nesměly v tento den prát ani příst. Věřilo se, že té přadleně, kterou by Lucka přistihla
při práci, naplnila by komínem světnici prázdnými vřeteny a ty by musela obratem
napříst. Na Valašsku dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu.
Nezřídka se za Lucky převlékali sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či
nederou peří. Těm, které přistihly při draní rozfoukaly peří po celé světnici a těm,
které předly, rozmotaly napředené nitě.
Jak takový svátek Lucie vypadával v dobách,
kdy si lidé o tradicích jen nečetli, ale sami je
dodržovali? V českých zemích byly zvyky
velice různorodé. Lucii ve všech případech
ztělesňovala obchůzková postava. Zatímco
Barbora klepala na okno a ohlašovala tak
svůj příchod, Lucie přicházela znenadání.
Někde s ní chodíval po vsi, chalupu od
chalupy průvod masek, který dívka,
převlečená za svatou Lucii, vedla.
V průvodu byly typické postavy – družičky, kněz, poustevník, kominík, řezník,
dráteník, krajánek a cikánská rodina. Zatímco postava Barborky byla čistě dívčí záležitostí, s Luckou to bylo někde i
jinak.
Svátek svaté Lucie patří dodnes k nejživějším tradicím ve Švédsku. V roce 1927 vyhlásil jeden stockholmský časopis
soutěž o volbu Lucie. Dívku, která zvítězila, korunovali Lucií a v průvodu byla provázena družičkami a chlapci – nosiči
hvězd. Tím se oslava Lucií rozšířila po celém Švédsku. Lucie dnes přichází dokonce i do nemocnic. Lucie, které
obcházejí v severských zemích, mají na hlavě korunu se svíčkami, jako předzvěst konce nejtemnějšího období roku.
Lucie zpívá a dává naději, že po tmě se k nám vrátí světlo. Lucie ve Švédsku přináší světlo, v Čechách čistotu – což
není v přeneseném významu zase tak velká odlišnost. V roce 2001 poprvé Lucie v celé své kráse zavítala i mezi členy
Severské společnosti v Praze na Novotného lávce.
Lucie v magických praktikách:
Dříve byla se dnem sv. Lucie spojena i řada magických praktik. Vesničané věřili, že o tomto dni se scházejí čarodějnice,
aby kuly pikle a škodily dobrým křesťanům. Svatá Lucie byla považována za mocnou ochranitelku před jejich kouzly a
čarami. Nejnavštěvovanějším místem čarodějnických setkání o sv. Lucii v zemích Koruny české býval prý vrch Radhošť,
který byl odpradávna opředen mnoha pověstmi.
Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám, spojovaly se s ním různé zvyky. Lucie je patronkou a ochránkyní
švadlen. Snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den příst ani prát. Proto při svých obchůzkách nosila Lucka v
ruce dřevěný dlouhý nůž – kdyby zjistila, že má někde hospodyně rozdělané přádlo, tak mohla jí nožem přádlo
pocuchat. Byla však také symbolem čistoty – den jako dělaný pro vánoční úklid. Lucie je také považována za patronku
kočích.
34
