Page 37 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 11/2019
P. 37
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 11/2019
DŮM a ZAHRADA
BURÁKY Z VLASTNÍ ZAHRÁDKY
Plazivá nebo vzpřímená bylina s chlupatým stonkem patří do čeledi bobovitých a má listy podobné našemu hrachu.
Květy mají před opylením jen krátký stonek. Ten se potom začne prodlužovat a sklánět k zemi, kam se doslova zavrtá
a začne vytvářet plody. Odtud pochází i botanický název podzemnice.
Podzemnice olejná vyžaduje kypřejší, výhřevnou půdu s větším podílem písku. V našich podmínkách rostliny
předpěstujeme výsevem, nejlépe v polovině dubna, do
malých květináčů. Ty umístíme tak, aby rostliny měly co
nejvíc světla, a hojně je zavlažujeme.
Semena klíčí rychle. Semenáčky vysadíme na záhon až po
polovině května do prohřáté půdy, ve vzdálenosti patnáct
až třicet centimetrů od sebe a řádků širokých šedesát až
sedmdesát centimetrů. Proti pozdním mrazíkům sazenice
chráníme netkanou textilií. Během kvetení omezíme
zálivku, aby došlo k opylení květů. Po odkvětu sledujeme
růst stopek, a jakmile se dotknou země, ihned je
přihrneme. Tím podpoříme tvorbu plodů. Pak opět
začneme se zálivkou.
Burské oříšky začínáme sklízet za sto dvacet až sto padesát
dní. Tak dlouhou mají vegetační dobu. Ale jak odhadnout,
kdy jsou lusky zralé? Jedině zkouškou, jako to děláme u
brambor. Prostě se podíváme pod keř. Rostliny podryjeme
rýčem, uchopíme za nať a opatrně vytáhneme z půdy.
Zralé lusky posbíráme a necháme sušit na suchém místě.
Čerstvě nasbírané buráky se dají jíst syrové, dají se péct,
pražit, sušit, nasolovat, nakládat do cukru, do sirupu nebo
prostě jen vařit. Syrový burák přímo z rostliny chutná
skoro jako hrášek nebo fazole.
Čerstvá semena obsahují osmatřicet až pětapadesát
procent oleje, čtyřiadvacet až pětatřicet procent bílkovin,
cukry a vitamíny a podle posledních výzkumů vykazují i
antioxidační a antibakteriální účinky.
37
DŮM a ZAHRADA
BURÁKY Z VLASTNÍ ZAHRÁDKY
Plazivá nebo vzpřímená bylina s chlupatým stonkem patří do čeledi bobovitých a má listy podobné našemu hrachu.
Květy mají před opylením jen krátký stonek. Ten se potom začne prodlužovat a sklánět k zemi, kam se doslova zavrtá
a začne vytvářet plody. Odtud pochází i botanický název podzemnice.
Podzemnice olejná vyžaduje kypřejší, výhřevnou půdu s větším podílem písku. V našich podmínkách rostliny
předpěstujeme výsevem, nejlépe v polovině dubna, do
malých květináčů. Ty umístíme tak, aby rostliny měly co
nejvíc světla, a hojně je zavlažujeme.
Semena klíčí rychle. Semenáčky vysadíme na záhon až po
polovině května do prohřáté půdy, ve vzdálenosti patnáct
až třicet centimetrů od sebe a řádků širokých šedesát až
sedmdesát centimetrů. Proti pozdním mrazíkům sazenice
chráníme netkanou textilií. Během kvetení omezíme
zálivku, aby došlo k opylení květů. Po odkvětu sledujeme
růst stopek, a jakmile se dotknou země, ihned je
přihrneme. Tím podpoříme tvorbu plodů. Pak opět
začneme se zálivkou.
Burské oříšky začínáme sklízet za sto dvacet až sto padesát
dní. Tak dlouhou mají vegetační dobu. Ale jak odhadnout,
kdy jsou lusky zralé? Jedině zkouškou, jako to děláme u
brambor. Prostě se podíváme pod keř. Rostliny podryjeme
rýčem, uchopíme za nať a opatrně vytáhneme z půdy.
Zralé lusky posbíráme a necháme sušit na suchém místě.
Čerstvě nasbírané buráky se dají jíst syrové, dají se péct,
pražit, sušit, nasolovat, nakládat do cukru, do sirupu nebo
prostě jen vařit. Syrový burák přímo z rostliny chutná
skoro jako hrášek nebo fazole.
Čerstvá semena obsahují osmatřicet až pětapadesát
procent oleje, čtyřiadvacet až pětatřicet procent bílkovin,
cukry a vitamíny a podle posledních výzkumů vykazují i
antioxidační a antibakteriální účinky.
37
