Page 14 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 47/2015
P. 14
LOUŽNICKÉ TRADICE
MYSLIVOST
Postava myslivce se objevovala v různý pohádkách, např. postava čerta bývá často
zobrazována v mysliveckém stejnokroji.
S myslivostí byl také spojen vznik různých
hudebních děl, která tvoří nedílnou součást
mysliveckých ceremonií.
Myslivcům byla odedávna připisována čarovná
moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru
a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich
kouzelné moci a spojení s tajemnými silami.
Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné
byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem
a zvěř je prý poslouchá na slovo. Dokonce se proslýchalo, že mají
myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali
lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci
se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka
od myslivce odrazila a zasáhla střelce.Když přišel někdo nový do
mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil
jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u
myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou
službu brzy opustí. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál
nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil.
Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít
hlaveň zastřeleného zvířete. K myslivosti patří v první řadě
mimořádná míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné
bytosti, musí být k tomu morálně připraven a to zvláště dnes, kdy
myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval pro obživu, ale
usmrcoval jen jedince churavé, slabé, do chovu nevhodné a nad
kmenové stavy přespočetné proto, aby zachoval celek přírody. Musí tedy o životě zvěře a o přírodě vůbec vědět
mnoho, aby své rozhodnutí obhájil před sebou samým i svými druhy. Rytířsky musí vidět ve zvěři nikoliv jen
živý terč, ale partnera s právem na rovnost šancí. Z toho důvodu není možno pokládat myslivost za druh
sportu. Myslivost má však hlubší smysl, je to široký pojem, zahrnující i složku hospodářskou, lov popřípadě
střelba je pouze jednou z jejich stránek. Střelectví jako takové je ovšem druhem sportu. Při střeleckém sportu
je cílový objekt lhostejný, střelba je účelem. V myslivosti hraje při střelbě na lovu cílový objekt rozhodující
úlohu, pro myslivce je též předmětem ochrany, péče a uváženého výběru. Střelba je zde pouze prostředkem.
I když to žádný zákon nezakazuje, v duchu myslivecké etiky myslivec například nevystřelí na panáčkujícího
zajíce, nebo na bažanta, pokud neletí. Musí-li odstřelit slabou srnu se špatně vyvinutým srnčetem, střílí nejprve
mládě, které by bez matky s jistotou uhynulo. A to je pouhý zlomek modelových situací, kde záleží na
myslivecké etice. Právě tedy tato patří na první místo do souboru mysliveckých zvyků a tradic. A jest si jen
přáti, aby myslivci naplnili skutky parolu, kterou myslivecký spisovatel František Vodička
deklaroval v roce 1948 ve své knize “Zvěř a myslivost ve světle věků”: Kdo je dobrým
myslivcem, je i dobrým člověkem.
POSLEDNÍ LEČ –Završením veškeré snahy a odměnou je v neposlední řadě zážitek z
poslední leče. Myslivecká zábava "POSLEDNÍ LEČ" je již každoroční tradicí konanou i
v naší obci (letos to bude po ). Poslední leč je zopakováním všech úspěchů, zklamání,
hodnocení lovů, předání zkušenosti mladším začínajícím myslivcům, ale také povídky opředené
mysliveckou latinou u sklenky dobrého vína. Příjemnou atmosféru navodí hudba, tanec a zvěřinová večeře. Pro
veřejnost je jistě zajímavá zvěřinová tombola.
Myslivecké knoflíky
300 g hladké mouky, 200 g tuku, 80 g práškového cukru, 1 vejce, 1 žloutek, 1 lžíce rumu,
špetka vanilky. NÁPLŇ: 2 bílky, 100 g pískového cukru, 100 g nastrouhaných ořechů, půlky
ořechů na ozdobení.
Odleželé těsto rozválíme a vykrájíme z něj kolečka o průměru asi 3 cm. Přendáme je na plech a ve
vyhřáté troubě je dobleda upečeme. Mezitím z bílků a cukru ušleháme tuhý sníh a promícháme jej s
ořechy. Na kolečka doprostřed nastříkáme trochu sněhu, poklademe půlkami ořechů, vložíme zpět do
trouby, teplotu snížíme na 170 °C a těsto dopečeme. Pečivo ihned sesuneme na podložku, po vychladnutí je
uložíme v chladu a necháme odležet.
14
MYSLIVOST
Postava myslivce se objevovala v různý pohádkách, např. postava čerta bývá často
zobrazována v mysliveckém stejnokroji.
S myslivostí byl také spojen vznik různých
hudebních děl, která tvoří nedílnou součást
mysliveckých ceremonií.
Myslivcům byla odedávna připisována čarovná
moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru
a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich
kouzelné moci a spojení s tajemnými silami.
Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné
byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem
a zvěř je prý poslouchá na slovo. Dokonce se proslýchalo, že mají
myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali
lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci
se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka
od myslivce odrazila a zasáhla střelce.Když přišel někdo nový do
mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil
jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u
myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou
službu brzy opustí. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál
nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil.
Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít
hlaveň zastřeleného zvířete. K myslivosti patří v první řadě
mimořádná míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné
bytosti, musí být k tomu morálně připraven a to zvláště dnes, kdy
myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval pro obživu, ale
usmrcoval jen jedince churavé, slabé, do chovu nevhodné a nad
kmenové stavy přespočetné proto, aby zachoval celek přírody. Musí tedy o životě zvěře a o přírodě vůbec vědět
mnoho, aby své rozhodnutí obhájil před sebou samým i svými druhy. Rytířsky musí vidět ve zvěři nikoliv jen
živý terč, ale partnera s právem na rovnost šancí. Z toho důvodu není možno pokládat myslivost za druh
sportu. Myslivost má však hlubší smysl, je to široký pojem, zahrnující i složku hospodářskou, lov popřípadě
střelba je pouze jednou z jejich stránek. Střelectví jako takové je ovšem druhem sportu. Při střeleckém sportu
je cílový objekt lhostejný, střelba je účelem. V myslivosti hraje při střelbě na lovu cílový objekt rozhodující
úlohu, pro myslivce je též předmětem ochrany, péče a uváženého výběru. Střelba je zde pouze prostředkem.
I když to žádný zákon nezakazuje, v duchu myslivecké etiky myslivec například nevystřelí na panáčkujícího
zajíce, nebo na bažanta, pokud neletí. Musí-li odstřelit slabou srnu se špatně vyvinutým srnčetem, střílí nejprve
mládě, které by bez matky s jistotou uhynulo. A to je pouhý zlomek modelových situací, kde záleží na
myslivecké etice. Právě tedy tato patří na první místo do souboru mysliveckých zvyků a tradic. A jest si jen
přáti, aby myslivci naplnili skutky parolu, kterou myslivecký spisovatel František Vodička
deklaroval v roce 1948 ve své knize “Zvěř a myslivost ve světle věků”: Kdo je dobrým
myslivcem, je i dobrým člověkem.
POSLEDNÍ LEČ –Završením veškeré snahy a odměnou je v neposlední řadě zážitek z
poslední leče. Myslivecká zábava "POSLEDNÍ LEČ" je již každoroční tradicí konanou i
v naší obci (letos to bude po ). Poslední leč je zopakováním všech úspěchů, zklamání,
hodnocení lovů, předání zkušenosti mladším začínajícím myslivcům, ale také povídky opředené
mysliveckou latinou u sklenky dobrého vína. Příjemnou atmosféru navodí hudba, tanec a zvěřinová večeře. Pro
veřejnost je jistě zajímavá zvěřinová tombola.
Myslivecké knoflíky
300 g hladké mouky, 200 g tuku, 80 g práškového cukru, 1 vejce, 1 žloutek, 1 lžíce rumu,
špetka vanilky. NÁPLŇ: 2 bílky, 100 g pískového cukru, 100 g nastrouhaných ořechů, půlky
ořechů na ozdobení.
Odleželé těsto rozválíme a vykrájíme z něj kolečka o průměru asi 3 cm. Přendáme je na plech a ve
vyhřáté troubě je dobleda upečeme. Mezitím z bílků a cukru ušleháme tuhý sníh a promícháme jej s
ořechy. Na kolečka doprostřed nastříkáme trochu sněhu, poklademe půlkami ořechů, vložíme zpět do
trouby, teplotu snížíme na 170 °C a těsto dopečeme. Pečivo ihned sesuneme na podložku, po vychladnutí je
uložíme v chladu a necháme odležet.
14
