Page 20 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 39/2016
P. 20
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 39/2016
LOUŽNICKÉ TRADICE
VINOBRANÍ
I když v Loužnici nemáme vinice, ale několik „hlav révy vinné“ by se tu našlo,
tak slavení vinobraní, zde mělo velkou tradici. V Loužnici se do roku 1989 slavívávalo vinobraní, které
pořádali Loužničtí hasiči a dobré hrozny kupovali v
Tanvaldě u pana Havla a později jim víno obstarával pan
Lufinka. Sokolovna se vyzdobila listím a celými liány z
vinné révy od Dobrouše Hnídka z Kopaně. Z nich se pak
vázaly svazky s celými hrozny vína a přidělávaly se na zdi a
na dveře jako girlandy. Také byl vínem bohatě ozdoben
velký kruh, který visel pod stropem, ten se o půlnoci
otrhal. Myšlenka pořádat v Loužnici vinobraní napadla
pana Františka Blažka a Ladika Šourka, kteří měli také
celou akci na starosti. O Loužnické vinobraní byl veliký
zájem a vždy přišla spousta lidí, sokolovna byla úplně plná.
Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří odcházeli
na povinnou základní vojenskou službu.
Pokud máte na tato vinobraní nějakou vzpomínku, či fotografii, budu ráda, když se o něj
s námi podělíte.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady,
patřilo vinobraní k největším svátkům v roce – zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy
sbíraly hrozny vína do košů a ty pak odnášely do kádí. Tomu ale předcházel jeden prastarý zvyk. V
předvečer svátku narození Panny Marie se především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“. Hlídač -
hotař vinohradu nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral k
vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal
jámu, položil přes ni takto ozdobené bidlo a rozdělal oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z
loňského roku. Na to přišel starosta s hospodářem, třikráte obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a
pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv. Urbanovi – patronovi všech vinařů. Po motlitbě
každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě vztyčili ozdobené bidlo a zaházeli jí.
Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit
20
LOUŽNICKÉ TRADICE
VINOBRANÍ
I když v Loužnici nemáme vinice, ale několik „hlav révy vinné“ by se tu našlo,
tak slavení vinobraní, zde mělo velkou tradici. V Loužnici se do roku 1989 slavívávalo vinobraní, které
pořádali Loužničtí hasiči a dobré hrozny kupovali v
Tanvaldě u pana Havla a později jim víno obstarával pan
Lufinka. Sokolovna se vyzdobila listím a celými liány z
vinné révy od Dobrouše Hnídka z Kopaně. Z nich se pak
vázaly svazky s celými hrozny vína a přidělávaly se na zdi a
na dveře jako girlandy. Také byl vínem bohatě ozdoben
velký kruh, který visel pod stropem, ten se o půlnoci
otrhal. Myšlenka pořádat v Loužnici vinobraní napadla
pana Františka Blažka a Ladika Šourka, kteří měli také
celou akci na starosti. O Loužnické vinobraní byl veliký
zájem a vždy přišla spousta lidí, sokolovna byla úplně plná.
Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří odcházeli
na povinnou základní vojenskou službu.
Pokud máte na tato vinobraní nějakou vzpomínku, či fotografii, budu ráda, když se o něj
s námi podělíte.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady,
patřilo vinobraní k největším svátkům v roce – zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy
sbíraly hrozny vína do košů a ty pak odnášely do kádí. Tomu ale předcházel jeden prastarý zvyk. V
předvečer svátku narození Panny Marie se především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“. Hlídač -
hotař vinohradu nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral k
vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal
jámu, položil přes ni takto ozdobené bidlo a rozdělal oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z
loňského roku. Na to přišel starosta s hospodářem, třikráte obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a
pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv. Urbanovi – patronovi všech vinařů. Po motlitbě
každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě vztyčili ozdobené bidlo a zaházeli jí.
Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit
20
