Page 29 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 20/2018
P. 29
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 20/2018
LOUŽNICKÁ HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
VÁLKA
PŘÍPAD OLDŘICH ČÍLA
Sklářský dělník Oldřich Číla z čp. 23 pracoval na Smržovce u nějakého Holmana, který ho pro nějakou maličkost předal
arbainauntu jak Němci říkali a pak byl přeložen do Jablonce na práci. Tam když asi 3x se nedostavil do práce vedoucí
firmy Meisner předal Oldu gestapu a to ihned zatklo a odvezlo do koncentračního tábora ve Slezsku, kde byl během 1
měsíce umučen.
Pro neuposlechnutí k nastoupení do práce byli dány do kárného tábora Josef Kopal z čp. 54 a František Klazar z čp. 9.
Tyto kárné tábory byly zřízeny pro neposlušné dělníky.
PŘÍPAD JINDRY PAVLATY
V roce 1941 přišla do naší obce zpráva, že byl odsouzen k smrti náš příslušník Jindřich Pavlata, který měl v Hradci
Králové obchod s látkami. Německý lidový soud v Praze, který ho odsoudil, kladl mu za vinu, že zašantročil velké
množství bodů na látky. V roce 1942 byl dotyčný v Drážďanech popraven.
Mimo těchto dvou byl umučen v koncentračním táboře v Polsku Josef Bouček z čp. 30. Jmenovaný v poslední době žil
mimo obec.
HEIDRICH
Dne 28. září 1941 byl jmenován generál Heydrich
protektorem v Praze a zároveň byla zahájena doba
poprav a hrůzy v Čechách. Zároveň bylo vyhlášeno
stanné právo (až do 19. ledna 1942). Byla to strašná
doba pro náš lid, za každou maličkost hrozil hned
trest smrti. Rádio i noviny neustále vyzývaly
občanstvo, aby udávali každou věc, která se příčí
nařízením. Budiž tu poznamenáno ke cti našich
občanů z Loužnice, že až na 2 případy zachovalo se
velmi vzorně. Neudávali svých spoluobčanů.
V sousedních obcích bylo tam mnohem hůře. Když
pak 27. května 1942 byl spáchán na Heydricha
atentát a ten po týdnu zemřel, nastala pro nás
nejhorší doba. V den atentátu vyhlášeno stanné
právo. Němci se mstili ne nevinných lidech. Po celý
červen a dlouho po tom každý den byli hromadně
popravováni muži a ženy a namátkou vybráni učenci,
spisovatelé, umělci, učitelé, dělníci z měst i vesnic.
V obci Lidice u Kladna byli vyvražděni všichni muži,
ženy a děti odvlečeny a obce srovnána se zemí.
Tehda se zdálo, že nastal konec Českého národa.
Byly to tehdy strašné chvíle, kdy každého dne nám
rádio hlásilo dlouhou řadu jmen, kteří byli popravení
a nakonec vždy znělo „A dalších 200 (či více, méně)
bylo popraveno“. Jako důvod vždy se udával, že schvalovali atentát na Heydricha.
RÁDIO
Poslouchání ciziny v rádiu bylo zakázáno a trestalo se až smrtí. Proto však každý, kdo mohl, toto poslouchal. To se
říkalo: „Vlastiboř hlásila to a to“ a každý už věděl, že to hlásil Londýn. Moskvě se říkalo „Kroměříž“.
V roce 1943 byli vyzváni četnictvem občané František Prokop z čp. 53, Bohumil Hnyk z čp. 25 a Josef Pavlata z čp. 65,
aby každý spakoval svoje rádio a dostavil se do Jičína na Gestapo. Tam jim bylo řečeno, že poslouchají cizí stanice a
rádia jim byla zabavena. Prokop i Pavlata měli aparáty velmi drahé, Hnyk však měl aparát špatný a tak po domluvě tam
dal to druhé rádio nové, bylo mu vráceno.
Prostě tak se to dělalo. Němci potřebovali přijímače pro vojsko a tím způsobem si je dovedli opatřit. A takový volaný na
Gestapo, byl rád, že to dopadlo tak, že nebyl tam zavřen.
Foto: Železný Brod
Pokračování příště……
29
LOUŽNICKÁ HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
VÁLKA
PŘÍPAD OLDŘICH ČÍLA
Sklářský dělník Oldřich Číla z čp. 23 pracoval na Smržovce u nějakého Holmana, který ho pro nějakou maličkost předal
arbainauntu jak Němci říkali a pak byl přeložen do Jablonce na práci. Tam když asi 3x se nedostavil do práce vedoucí
firmy Meisner předal Oldu gestapu a to ihned zatklo a odvezlo do koncentračního tábora ve Slezsku, kde byl během 1
měsíce umučen.
Pro neuposlechnutí k nastoupení do práce byli dány do kárného tábora Josef Kopal z čp. 54 a František Klazar z čp. 9.
Tyto kárné tábory byly zřízeny pro neposlušné dělníky.
PŘÍPAD JINDRY PAVLATY
V roce 1941 přišla do naší obce zpráva, že byl odsouzen k smrti náš příslušník Jindřich Pavlata, který měl v Hradci
Králové obchod s látkami. Německý lidový soud v Praze, který ho odsoudil, kladl mu za vinu, že zašantročil velké
množství bodů na látky. V roce 1942 byl dotyčný v Drážďanech popraven.
Mimo těchto dvou byl umučen v koncentračním táboře v Polsku Josef Bouček z čp. 30. Jmenovaný v poslední době žil
mimo obec.
HEIDRICH
Dne 28. září 1941 byl jmenován generál Heydrich
protektorem v Praze a zároveň byla zahájena doba
poprav a hrůzy v Čechách. Zároveň bylo vyhlášeno
stanné právo (až do 19. ledna 1942). Byla to strašná
doba pro náš lid, za každou maličkost hrozil hned
trest smrti. Rádio i noviny neustále vyzývaly
občanstvo, aby udávali každou věc, která se příčí
nařízením. Budiž tu poznamenáno ke cti našich
občanů z Loužnice, že až na 2 případy zachovalo se
velmi vzorně. Neudávali svých spoluobčanů.
V sousedních obcích bylo tam mnohem hůře. Když
pak 27. května 1942 byl spáchán na Heydricha
atentát a ten po týdnu zemřel, nastala pro nás
nejhorší doba. V den atentátu vyhlášeno stanné
právo. Němci se mstili ne nevinných lidech. Po celý
červen a dlouho po tom každý den byli hromadně
popravováni muži a ženy a namátkou vybráni učenci,
spisovatelé, umělci, učitelé, dělníci z měst i vesnic.
V obci Lidice u Kladna byli vyvražděni všichni muži,
ženy a děti odvlečeny a obce srovnána se zemí.
Tehda se zdálo, že nastal konec Českého národa.
Byly to tehdy strašné chvíle, kdy každého dne nám
rádio hlásilo dlouhou řadu jmen, kteří byli popravení
a nakonec vždy znělo „A dalších 200 (či více, méně)
bylo popraveno“. Jako důvod vždy se udával, že schvalovali atentát na Heydricha.
RÁDIO
Poslouchání ciziny v rádiu bylo zakázáno a trestalo se až smrtí. Proto však každý, kdo mohl, toto poslouchal. To se
říkalo: „Vlastiboř hlásila to a to“ a každý už věděl, že to hlásil Londýn. Moskvě se říkalo „Kroměříž“.
V roce 1943 byli vyzváni četnictvem občané František Prokop z čp. 53, Bohumil Hnyk z čp. 25 a Josef Pavlata z čp. 65,
aby každý spakoval svoje rádio a dostavil se do Jičína na Gestapo. Tam jim bylo řečeno, že poslouchají cizí stanice a
rádia jim byla zabavena. Prokop i Pavlata měli aparáty velmi drahé, Hnyk však měl aparát špatný a tak po domluvě tam
dal to druhé rádio nové, bylo mu vráceno.
Prostě tak se to dělalo. Němci potřebovali přijímače pro vojsko a tím způsobem si je dovedli opatřit. A takový volaný na
Gestapo, byl rád, že to dopadlo tak, že nebyl tam zavřen.
Foto: Železný Brod
Pokračování příště……
29
