Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 13/2015
P. 12
LOUŽNICKÉ TRADICE
VELIKONOCE 2015
7. NEDĚLE - 5. 4. 2015 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční
svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi
neděl vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z
počátku 20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém
svátku nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt
nádobí, nešít, nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se
ovšem po dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod
Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí,
že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným svátečním
přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu nebo
pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý
v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd
dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a
pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím dále na
východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější
obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti:
půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli,
uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle
krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance,
který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním
svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl
velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího
množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v
pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční
pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K
velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich
odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím
Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických
zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční
stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí.
Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s
kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 6. 4. 2015 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá tradice
pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně
na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního
koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od
středověku a má více podob.
Jiná je na venkově, jiná je ve
městech, liší se i od západu na
východ.
Pojem velikonoční pomlázka
má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek
a žen jarními pruty, většinou
spojené s koledováním,
pomlázka znamená také prut,
častěji spletené pruty - pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde
je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19.
Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým
Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené vejce bez
mrskání.
12
VELIKONOCE 2015
7. NEDĚLE - 5. 4. 2015 - HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ - Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční
svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi
neděl vrcholící Hodem božím svatodušním. Podle pamětí z
počátku 20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém
svátku nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt
nádobí, nešít, nečistit boty, a někde také nevařit. Stravě se
ovšem po dlouhém předvelikonočním půstu dostává na Hod
Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí,
že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení
bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným svátečním
přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu nebo
pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý
v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd
dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a
pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím dále na
východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější
obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami. Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti:
půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli,
uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle
krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo. Vejce jsou též základem mazance,
který je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním
svěcenkám: mazanec je hodovým pokrmem, darem i rituálním prostředkem. Podle staročeských kuchařek byl
velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího
množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal. Mazance jsou v textech dívčích koled i v
pomlázkových koledách. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční
pečivo. Postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Figurky, panáčky, ptáčky, preclíčky atd. K
velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich
odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím
Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických
zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční
stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí.
Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s
kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.
PONDĚLÍ - 6. 4. 2015 - VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - České Velikonoce charakterizuje živá tradice
pomlázky, konané po církevních velikonočních slavnostech převážně
na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům jarního
koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od
středověku a má více podob.
Jiná je na venkově, jiná je ve
městech, liší se i od západu na
východ.
Pojem velikonoční pomlázka
má tři hlavní významy:
znamená obyčej šlehání dívek
a žen jarními pruty, většinou
spojené s koledováním,
pomlázka znamená také prut,
častěji spletené pruty - pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční pomlázky i
prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality, kde
je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce 19.
Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách (mezi Českým
Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly o červené vejce bez
mrskání.
12
