Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 09/2016
P. 12
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ČEKANKA OBECNÁ
Rostlina, ke které byly v minulosti přirovnávány smutné oči děvčete, očekávajícího návrat milého z vojenské
služby.
Magickou čekanku obecnou znali již ve starověkém Egyptě, kde rostlinka
dávala krásu a úspěch těm, kteří se potřeli její šťávou. Římané jí zase
pěstovali jako zeleninu a Dioskoridés ji doporučoval na bolavé oči. Jako
zeleninu ji pěstovali také Egypťané. Čekanka byla dokonce bylinou,
kterou Jehova nařídil jíst na židovské Velikonoce s jehněčím masem. Z
kořene čekanky se také v západní Evropě po první světové válce vyráběla
náhrada kávy.
Sbíráme květ, nať i kořen. Kořen sbíráme na podzim a ihned jej ve stínu
sušíme. Při umělé teplotě sušíme maximálně za 50°C. Květ sbíráme za
slunečného počasí v odpoledních hodinách a sušíme stejně jako kořen.
Sušením na světle ztrácí modrou barvu.
Pěstování čekanky obecné - Výsev provádíme na začátku léta na
slunném místě. Půda je vhodná lehká a alkalická. Rostliny rozsazujeme
45 cm od sebe. Nelze pěstovat doma.
Poddruh čekanky obecné se jmenuje čekanka listová a pěstuje se
především pro listové puky, které jsou oblíbenou zeleninou do salátů.
Čekanka obecná obsahuje hořčinu intybin, až 20% inulinu, cholin
a velké množství minerálních látek.
Zevně se čekanka osvědčuje při kožních vyrážkách, zánětech, vředech a nežitech. Pití čekankového čaje
pomáhá na nemoci jater a žlučníku, také při bolestech žlučových a ledvinových kamenech. Celkově
pročišťuje krev. Je močopudná a lehce projímavá, z organismu vyplavuje přebytečnou žluč a při
otravách jater působí jako protijed. Povzbuzuje a zlepšuje chuť k jídlu, podporuje činnost celé
trávicí soustavy a je vhodná i při cukrovce, zácpě a žaludečních vředech. Lze ji užívat dlouhodobě.
Používá se do salátů a k přípravě kávovin.
Jako náhražka zrnkové kávy se rozšířila cikorka z čekanky v
Evropě za války Napoleona s Anglií, protože v té době se
uzavřely obchodní cesty pro všechny druhy zboží ze
zámoří. První výrobna cikorky v Čechách vznikla na začátku
19. století. Tehdy naše babičky připravovali k snídani
denně meltu, kávovinový nápoj obsahující cikorku, melta
sypaná se skládá ze žita, kořene cukrové řepy, ječmene,
čekankového kořene. Nyní jsou u nás plochy oseté
každoročně čekankou obecnou o rozloze sta hektarů.
Kořen čekanky obecné je však využíván pouze k výrobě kávovinové suroviny avšak nikoli anebo jen zcela
výjimečně pro čekankové puky.
Z Holandska a Belgie se k nám také v minulosti dovážela sušená čekanka. Z té se připravovaly malé kostky a ty
sloužily k výrobě nápoje, který byl dříve znám pod názvem Franckovka. Své pojmenování získal po J. Franckovi,
který se přičinil o to, aby se stalo pěstování čekanky v Polabí rozšiřující zemědělskou činností v Čechách.
V současnosti si můžeme zakoupit několik druhů kávovinových nápojů připravovaných z pražené čekanky nebo
jejích extraktů. Jedná se hlavně o Caro, Vitakávu, Meltu, Franckovku a Café mix. Pitím těchto nápojů prospějeme
nejen svému zdraví, ale také udržení tradice pěstování kořenové čekanky v našich zemědělských oblastech.
Čekankový čaj - Čaj připravíme z jedné lžičky čekanky obecné, kterou zalijeme vroucí vodou a necháme 15
minut luhovat, poté scedíme. Doporučuje se pít každé ráno na lačný žaludek. Podpoříme tak metabolismus.
Čekankový salát - Salát si připravíme z lístečků čekanky, pampelišky a vrcholků mladé kopřivy, které nasbíráme
ve stejném poměru. Vše nadrobno nasekáme a přidáme stejné množství nastrouhaného jablka, trochu citronové
šťávy, medu a hnědého/hroznového cukru.
12
ČEKANKA OBECNÁ
Rostlina, ke které byly v minulosti přirovnávány smutné oči děvčete, očekávajícího návrat milého z vojenské
služby.
Magickou čekanku obecnou znali již ve starověkém Egyptě, kde rostlinka
dávala krásu a úspěch těm, kteří se potřeli její šťávou. Římané jí zase
pěstovali jako zeleninu a Dioskoridés ji doporučoval na bolavé oči. Jako
zeleninu ji pěstovali také Egypťané. Čekanka byla dokonce bylinou,
kterou Jehova nařídil jíst na židovské Velikonoce s jehněčím masem. Z
kořene čekanky se také v západní Evropě po první světové válce vyráběla
náhrada kávy.
Sbíráme květ, nať i kořen. Kořen sbíráme na podzim a ihned jej ve stínu
sušíme. Při umělé teplotě sušíme maximálně za 50°C. Květ sbíráme za
slunečného počasí v odpoledních hodinách a sušíme stejně jako kořen.
Sušením na světle ztrácí modrou barvu.
Pěstování čekanky obecné - Výsev provádíme na začátku léta na
slunném místě. Půda je vhodná lehká a alkalická. Rostliny rozsazujeme
45 cm od sebe. Nelze pěstovat doma.
Poddruh čekanky obecné se jmenuje čekanka listová a pěstuje se
především pro listové puky, které jsou oblíbenou zeleninou do salátů.
Čekanka obecná obsahuje hořčinu intybin, až 20% inulinu, cholin
a velké množství minerálních látek.
Zevně se čekanka osvědčuje při kožních vyrážkách, zánětech, vředech a nežitech. Pití čekankového čaje
pomáhá na nemoci jater a žlučníku, také při bolestech žlučových a ledvinových kamenech. Celkově
pročišťuje krev. Je močopudná a lehce projímavá, z organismu vyplavuje přebytečnou žluč a při
otravách jater působí jako protijed. Povzbuzuje a zlepšuje chuť k jídlu, podporuje činnost celé
trávicí soustavy a je vhodná i při cukrovce, zácpě a žaludečních vředech. Lze ji užívat dlouhodobě.
Používá se do salátů a k přípravě kávovin.
Jako náhražka zrnkové kávy se rozšířila cikorka z čekanky v
Evropě za války Napoleona s Anglií, protože v té době se
uzavřely obchodní cesty pro všechny druhy zboží ze
zámoří. První výrobna cikorky v Čechách vznikla na začátku
19. století. Tehdy naše babičky připravovali k snídani
denně meltu, kávovinový nápoj obsahující cikorku, melta
sypaná se skládá ze žita, kořene cukrové řepy, ječmene,
čekankového kořene. Nyní jsou u nás plochy oseté
každoročně čekankou obecnou o rozloze sta hektarů.
Kořen čekanky obecné je však využíván pouze k výrobě kávovinové suroviny avšak nikoli anebo jen zcela
výjimečně pro čekankové puky.
Z Holandska a Belgie se k nám také v minulosti dovážela sušená čekanka. Z té se připravovaly malé kostky a ty
sloužily k výrobě nápoje, který byl dříve znám pod názvem Franckovka. Své pojmenování získal po J. Franckovi,
který se přičinil o to, aby se stalo pěstování čekanky v Polabí rozšiřující zemědělskou činností v Čechách.
V současnosti si můžeme zakoupit několik druhů kávovinových nápojů připravovaných z pražené čekanky nebo
jejích extraktů. Jedná se hlavně o Caro, Vitakávu, Meltu, Franckovku a Café mix. Pitím těchto nápojů prospějeme
nejen svému zdraví, ale také udržení tradice pěstování kořenové čekanky v našich zemědělských oblastech.
Čekankový čaj - Čaj připravíme z jedné lžičky čekanky obecné, kterou zalijeme vroucí vodou a necháme 15
minut luhovat, poté scedíme. Doporučuje se pít každé ráno na lačný žaludek. Podpoříme tak metabolismus.
Čekankový salát - Salát si připravíme z lístečků čekanky, pampelišky a vrcholků mladé kopřivy, které nasbíráme
ve stejném poměru. Vše nadrobno nasekáme a přidáme stejné množství nastrouhaného jablka, trochu citronové
šťávy, medu a hnědého/hroznového cukru.
12
