Page 13 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 08/2015
P. 13
ŽNICKÁ KRONIKA HISTORIE
Z Loužnické kroniky:
…..V největším rozmachu však nastaly určité změny ve
složení půdy, dobrá žíla břidly, která se neměnila po
několik let, ubíhala pod kolmou stěnu, kterou stále
sledovali lomaři, takže za krátký čas vysoká 70 metrů
kolmá stěna, byla podkopána. Pak přišla katastrofa.
Byla to náhoda? Shoda okolností? Mnohý tenkrát řekl:
„Zázrak v Pirochovým lomě“.
Pirochův lom je asi ½ km vzdálen od několika domků
na samotě, zvaný Štebrov, v krásném údolí rozšiřuje
se mezi protilehlými vysokými stráněmi bratříkovskými
a těpeřskými až k Alšovicím a Pěnčínu.
Středem údolí vine se potůček od severozápadu,
protíná bývalou hraniční stezku, vedoucí od Nábzí
k Bratříkovu, vlévá se do Žernovníku u Haratiny.
Že tudy vedla hraniční stezka snad to bylo v minulosti
příčinou proč tyto domky byly postaveny v tak
odlehlém místě.
Počet domků se nezvyšuje, spíše ubývá, když vymře
starý rod, žádný nový usedlík nepostaví nový dům.
V jednom z těchto domků od nepaměti žil rod Jiříčků.
Poslední potomek tohoto rodu, byl věhlasný muzikant,
známý v širokém okolí. Jiříček zemřel a na jeho pohřeb
se sešli hudebníci ze širokého okolí v počtu
nevídaném, 70 mužů. Předem se mlivilo ve vesnici
bratříkovské i v okolí o tak velké účasti hudebníků, což
bylo něco nevídaného.
Pohřbu se zúčastnilo několik set lidí, mnoho jich bylo
jen proto, aby slyšeli tak velkou kapelu hrát, po
stráních byli posluchači z jiných obcí. Byla to událost
vyjímečná, kterou mnoho lidí chtělo vidět a slyšet.
Tak i lomaři.
Když zazněla hudba, všichni lomaři, v počtu 30,
opustili lom, odešli na pokraj stráně, vzdálené asi 150 kroků, aby viděli a slyšeli tak nevýdanou událost.
Hlubokým údolím dozněla smuteční píseň a ještě ozvěnou vysokých strání vracely se poslední akordy hlubokých
tόnů, když za zády lomařů, ozval se hromový rachot, půda pod nohama se zachvěla, celý lom zahalen hustou
clonou prachu.
Lomaři v hrůze nemohli se ani pohnout, po rozptýlení prachu spatřili, že lom zmizel, vysoká kolmá stěna ve výši
70 metrů zavalila pracoviště v širokém okruhu. To byl smutný konec „Pirochova lomu“.
A také konec posledního lomu na Železnobrodsku. Výrobou břidly se pak ojediněle zabýval soukromně sem tam
z posledních mohykánů lomařů.
Po vymření posledního lomaře výroba břidly zanikla vůbec, až zase po 50 letech JZD v Jirkově, jako přidruženou
výrobu v několika lidech začínali vyrábět krytinu, která dnes jest velmi vyhledávaná. Zatím plní dodávky jenom
pro státní památkový úřad, pro potřebu hradů a zámků v naší republice. Před deseti lety byl vyslán družstvem
„Žula“ v Jenišovicích, Jaoslav Černý, do bratříkovských lomů, aby se pokusil z odpadové břidly něco vytvořit. Je to
velmi schopný člověk, iniciativní. Po různých technologických zkouškách v laboratoři s rozemletou břidlou na
moučku, chemickým zjištěna použivatelnost do barev, laků, do dehtových lepenek, do asfaltových potěrů ulic a
chodníků, sledují dále použiti ve skle a stavebních hmotách.
Upotřebení jest dalekosáhlé, ve vývoji přichází stále na další možnosti. Dnes výrobní provozovna má produkci
7.000 tun ročně, může však výrobu zmnohonásobit, materiálu jest na několik set let.
Tato výroba má velkou budoucnost, může býti jednou zase dobrodiním pro zdejší kraj, neboť nelze ji přemýstit do
jiného kraje nebo země, jako se může stát s výrobou skla, která nezadržitelně se rozšiřuje po celém světě.
Výrobu z břidly pro různé účely má náš kraj zajištěn do daleké budoucnosti.
Tímto skončen zápis za rok 1966 Zapsal : R. Smetana
Foto: mapa Štebrova, lomaři
Pokračování příště……
13
Z Loužnické kroniky:
…..V největším rozmachu však nastaly určité změny ve
složení půdy, dobrá žíla břidly, která se neměnila po
několik let, ubíhala pod kolmou stěnu, kterou stále
sledovali lomaři, takže za krátký čas vysoká 70 metrů
kolmá stěna, byla podkopána. Pak přišla katastrofa.
Byla to náhoda? Shoda okolností? Mnohý tenkrát řekl:
„Zázrak v Pirochovým lomě“.
Pirochův lom je asi ½ km vzdálen od několika domků
na samotě, zvaný Štebrov, v krásném údolí rozšiřuje
se mezi protilehlými vysokými stráněmi bratříkovskými
a těpeřskými až k Alšovicím a Pěnčínu.
Středem údolí vine se potůček od severozápadu,
protíná bývalou hraniční stezku, vedoucí od Nábzí
k Bratříkovu, vlévá se do Žernovníku u Haratiny.
Že tudy vedla hraniční stezka snad to bylo v minulosti
příčinou proč tyto domky byly postaveny v tak
odlehlém místě.
Počet domků se nezvyšuje, spíše ubývá, když vymře
starý rod, žádný nový usedlík nepostaví nový dům.
V jednom z těchto domků od nepaměti žil rod Jiříčků.
Poslední potomek tohoto rodu, byl věhlasný muzikant,
známý v širokém okolí. Jiříček zemřel a na jeho pohřeb
se sešli hudebníci ze širokého okolí v počtu
nevídaném, 70 mužů. Předem se mlivilo ve vesnici
bratříkovské i v okolí o tak velké účasti hudebníků, což
bylo něco nevídaného.
Pohřbu se zúčastnilo několik set lidí, mnoho jich bylo
jen proto, aby slyšeli tak velkou kapelu hrát, po
stráních byli posluchači z jiných obcí. Byla to událost
vyjímečná, kterou mnoho lidí chtělo vidět a slyšet.
Tak i lomaři.
Když zazněla hudba, všichni lomaři, v počtu 30,
opustili lom, odešli na pokraj stráně, vzdálené asi 150 kroků, aby viděli a slyšeli tak nevýdanou událost.
Hlubokým údolím dozněla smuteční píseň a ještě ozvěnou vysokých strání vracely se poslední akordy hlubokých
tόnů, když za zády lomařů, ozval se hromový rachot, půda pod nohama se zachvěla, celý lom zahalen hustou
clonou prachu.
Lomaři v hrůze nemohli se ani pohnout, po rozptýlení prachu spatřili, že lom zmizel, vysoká kolmá stěna ve výši
70 metrů zavalila pracoviště v širokém okruhu. To byl smutný konec „Pirochova lomu“.
A také konec posledního lomu na Železnobrodsku. Výrobou břidly se pak ojediněle zabýval soukromně sem tam
z posledních mohykánů lomařů.
Po vymření posledního lomaře výroba břidly zanikla vůbec, až zase po 50 letech JZD v Jirkově, jako přidruženou
výrobu v několika lidech začínali vyrábět krytinu, která dnes jest velmi vyhledávaná. Zatím plní dodávky jenom
pro státní památkový úřad, pro potřebu hradů a zámků v naší republice. Před deseti lety byl vyslán družstvem
„Žula“ v Jenišovicích, Jaoslav Černý, do bratříkovských lomů, aby se pokusil z odpadové břidly něco vytvořit. Je to
velmi schopný člověk, iniciativní. Po různých technologických zkouškách v laboratoři s rozemletou břidlou na
moučku, chemickým zjištěna použivatelnost do barev, laků, do dehtových lepenek, do asfaltových potěrů ulic a
chodníků, sledují dále použiti ve skle a stavebních hmotách.
Upotřebení jest dalekosáhlé, ve vývoji přichází stále na další možnosti. Dnes výrobní provozovna má produkci
7.000 tun ročně, může však výrobu zmnohonásobit, materiálu jest na několik set let.
Tato výroba má velkou budoucnost, může býti jednou zase dobrodiním pro zdejší kraj, neboť nelze ji přemýstit do
jiného kraje nebo země, jako se může stát s výrobou skla, která nezadržitelně se rozšiřuje po celém světě.
Výrobu z břidly pro různé účely má náš kraj zajištěn do daleké budoucnosti.
Tímto skončen zápis za rok 1966 Zapsal : R. Smetana
Foto: mapa Štebrova, lomaři
Pokračování příště……
13
