Page 26 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 05/2018
P. 26
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 5/2018
LOUŽNICKÉ TRADICE
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená
množství plesů a bálů a jiných tancovaček. Každá obec
a každé město má ty svoje bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se velice
nezměnily, možná se jen mění hudba, ale jedno mají
společné, vždy hraje živá hudba. Všichni návštěvníci
plesů si dávají záležet, aby vypadaly krásně a
slavnostně a hlavně se jdou skvěle pobavit, zatančit si a
možná i něco vyhrát, protože většinu plesů doprovází i
tombola. A to se po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a zájmů
obyvatel měst a obcí.
Podívejme se do encyklopedie, co znamená slovo PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy,
která je spojena se společenským tancem za zvuků
taneční hudby. Tato událost mimo jiné umožňuje vzájemné
setkávání lidí, kteří by se jinak pravděpodobně nikdy nesetkali.
Plesy bývaly v minulosti především výsadou vyššího stavu, tedy
šlechty. V průběhu 19. století se plesy postupně staly (ostatně tak
jako mnoho jiných původně šlechtických výsad) běžnou součástí
tehdejší měšťanské společnosti, v té době byly takovéto lidové
plesy označovány slovem bál. Pořádaly je obvykle různé občanské
spolky nebo profesní a stavovská společenstva (cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby lidé na
plese byli oděni ve vhodném společenském oděvu (společenské
šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál),
kdy lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou
užívat karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce
a organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy
obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku
ukončení středoškolského studia, plesy často pořádají i
vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se
pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak
se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí v
převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt. Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“ ples,
ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a stále se na
něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro tenoučké
bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly snad všechny ženy z Loužnice. Každá donesla
kyblík brambor a ty se zde zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být tenoučké, no prostě
takové jako na plátě.
V předminulém roce se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál měl veliký úspěch a halušky provoněly celou
sokolovnu.
Další vyhlášenou Loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení s
uplynulou lyžařskou sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a Mirkovi Udatnému se
zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na domě)
a tak se z listí z Kopaně a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“, vytvořila krásná dekorace
a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na tyto zábavy či plesy?
26
LOUŽNICKÉ TRADICE
PLESY, BÁLY, ŠIBŘINKY A JINÉ TANCOVAČKY
Nastává čas Masopustu a to již po staletí znamená
množství plesů a bálů a jiných tancovaček. Každá obec
a každé město má ty svoje bály a plesy.
Tyto plesy mají velkou tradici a během staletí se velice
nezměnily, možná se jen mění hudba, ale jedno mají
společné, vždy hraje živá hudba. Všichni návštěvníci
plesů si dávají záležet, aby vypadaly krásně a
slavnostně a hlavně se jdou skvěle pobavit, zatančit si a
možná i něco vyhrát, protože většinu plesů doprovází i
tombola. A to se po staletí nemění.
Druhy bálů a plesů jsou různé, podle tradic a zájmů
obyvatel měst a obcí.
Podívejme se do encyklopedie, co znamená slovo PLES:
Ples je společenská událost obvykle slavnostní povahy,
která je spojena se společenským tancem za zvuků
taneční hudby. Tato událost mimo jiné umožňuje vzájemné
setkávání lidí, kteří by se jinak pravděpodobně nikdy nesetkali.
Plesy bývaly v minulosti především výsadou vyššího stavu, tedy
šlechty. V průběhu 19. století se plesy postupně staly (ostatně tak
jako mnoho jiných původně šlechtických výsad) běžnou součástí
tehdejší měšťanské společnosti, v té době byly takovéto lidové
plesy označovány slovem bál. Pořádaly je obvykle různé občanské
spolky nebo profesní a stavovská společenstva (cechy) apod.
Vzhledem k slavnostní povaze události je obvykle nutné, aby lidé na
plese byli oděni ve vhodném společenském oděvu (společenské
šaty, plesové šaty).
Zvláštní kategorii pak tvoří maškarní ples (maškarní bál),
kdy lidé na plese mohou být v přestrojení nebo mohou
užívat karnevalové masky apod.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce
a organizace, zejména pak spolky a školy. Střední školy
obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku
ukončení středoškolského studia, plesy často pořádají i
vysoké školy.
Jedním z prvních plesů býval ples Maškarní, leckde se
pořádá v sobotu večer maškarní ples pro dospělé a
odpoledne pro děti. Rej masek a postav v převlecích, tak
se většině oslovených vybaví okamžiky, které s tímto
názvem souvisí. Pamětníci si určitě vzpomenou na chvíle, kdy budova sokolovny byla plná výborně se bavících lidí v
převlecích.
I v Loužnici se konaly veselé veselice Šibřinek, největší podíl na jejich pořádání měl podle pamětníků pan Mnislav
Bernt. Ovšem se zbouráním staré sokolovny se tato tradice již neobnovila.
Zato se v Loužnici později pořádali čtyři skvělé plesy či veselice, které měli zvuk a velkou návštěvnost. „Hasičský“ ples,
ten byl opravdovou tradicí a Loužničtí hasiči si na něm dávali velice záležet. Vždy byl velmi navštěvován a stále se na
něj všichni velice těší, jelikož si drží svou vysokou úroveň.
Dalším z plesů byl „Haluškový“, nemyslete si, že se jedná o slovenské halušky, to je jen místní název pro tenoučké
bramboráky, které se pečou na plátě, pomazaným špekem a upečené halušky se potírají máslem.
Tento Bál pořádal svaz žen v Loužnici, to se v kuchyni v sokolovně sešly snad všechny ženy z Loužnice. Každá donesla
kyblík brambor a ty se zde zpracovávali na báječné halušky (bramboráky), ovšem ty museli být tenoučké, no prostě
takové jako na plátě.
V předminulém roce se podařilo tuto tradici Haluškového bálu obnovit. Bál měl veliký úspěch a halušky provoněly celou
sokolovnu.
Další vyhlášenou Loužnickou veselicí bylo „Poslední mazání“, to pořádal Sokol Loužnice a bylo to takové rozloučení s
uplynulou lyžařskou sezonou. V Loužnici měli běžky veliký zvuk, vždyť díky Emilovi Halamovi a Mirkovi Udatnému se
zde zrodilo několik běžeckých hvězd a bylo, zde uspořádáno nespočet úžasných běžeckých závodů.
Podzimní veselicí roku, bylo „Vinobraní“, to vzniklo tak, že na Kopani uzrálo na podzim hroznové víno (rostlo na domě)
a tak se z listí z Kopaně a z hroznů, které dovezl pan Lufinka z obchodu „Ovoce a Zelenina“, vytvořila krásná dekorace
a pak již stačilo přivést lahve s vínem a zábava to vždy byla náramná. Pamatujete se ještě na tyto zábavy či plesy?
26
