Page 24 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2018
P. 24
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 4/2018
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
POMERANČ
K zimě pomeranč patří, v obchodech je jich nyní velké množství a za dobrou cenu.
Posťte se do nich, jsou opravdu velkým zdrojem prospěšných látek.
Pomeranč obsahuje přiměřené množství cukrů (asi 9 g/100 g), které tělo lehce
vstřebává a jejichž omezené množství dobře snášejí i diabetici. Tvoří je
sacharóza, dextróza a levulóza. Obsahuje velký podíl draslíku a vápníku a
menší, i když neméně důležitý podíl železa a hořčíku.
Kromě vitaminu C (45–60 mg/100 g) se v pomerančích nacházejí i
karotenoidy (provitaminy A), vitamin B1 a vitamin B2. Kyselina listová je
nezbytná pro zdravý vývoj nervového systému plodu, působí též jako
antioxidant, jehož přítomnost v krvi je důležitá pro správnou funkci krevních
buněk imunitního systému (leukocytů neboli bílých krvinek).
Organické kyseliny, zejména kyselina citronová, zvyšují účinek vitaminu C a
ulehčují vylučování toxických látek z těla (např. kyseliny močové).
Karotenoidy jsou látky, jež mají podobné složení jako betakaroten a v organismu
se přeměňují na vitamin A. Působí jako silné antioxidanty. Z 20 karotenoidů nacházejících
se v pomeranči je nejvýznamnější kryptoxantin, lutein a zeaxantin.
Fytochemikálie jsou látky, které se sice v potravinách vyskytují v malých dávkách, ale v těle mají
velmi důležitou úlohu. Předpokládá se, že v pomeranči je přibližně 170 různých fytochemikálií a
mnohé další dosud nebyly objeveny. Z chemického hlediska se v pomeranči vyskytují dvě hlavní skupiny
fytochemikálií.
Flavonoidy jsou silné antioxidační, protizánětlivé a protirakovinné glykosidy, které mají příznivý vliv i na oběhovou
soustavu. Mezi nejznámější patří rutin, tangeretin, nobiletin, naringin, hesperidin a kvercetin.
Limonoidy mimo jiné propůjčují pomeranči charakteristické aroma. Z chemického hlediska jsou to terpeny, z nichž je
nejhojněji zastoupen d-limonen. Výzkumy potvrdily, že tyto látky snižují riziko vzniku nádorů.
Díky výjimečnému složení pomeranče zvyšují odolnost vůči chorobám, chrání cévy, remineralizují a mají protialergické,
alkalizující a protirakovinné účinky.
Pomeranče by měly být součástí stravy nejen při infekčních onemocněních, ale i při nachlazení. Ukázalo se, že k
dosažení žádoucích výsledků je třeba denně sníst alespoň čtyři kusy pomerančů (250 mg vitaminu C). I když není
možné se domnívat, že konzumací pomerančů lze chřipkové onemocnění nebo nachlazení zcela vyléčit, je prokázáno,
že vitamin C z pomerančů zkracuje dobu nemoci a zmírňuje její příznaky.
Pomeranče zvyšují schopnost bílých krvinek bojovat proti mikroorganismům, napomáhají jejich množení a prodlužují
jejich životnost. (Za tento účinek vděčíme společnému působení kyseliny listové a vitaminu C.) Zpomalují postup virů v
buňkách. (K tomu dochází díky působení flavonoidů a vitaminu C.) Zvyšují tvorbu interferonu (protivirového proteinu),
který si tělo vyrábí samo.
Každodenní konzumace pomerančů je tedy vhodnou prevencí nejen proti nachlazení a chřipce, ale i proti jiným
infekčním onemocněním.
Flavonoidy z pomeranče spolu s vitaminem C zpomalují tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšují její cirkulaci, což je
důležité zejména pro mozek a srdce.
Pomeranče obsahují i čtyři vysoce účinné antioxidanty, které vzájemně posilují svůj účinek: vitamin C, kvercetin (žluté
přírodní barvivo), provitamin A a kyselinu listovou. Díky tomu mají silný antioxidační vliv na všechny buňky organismu,
čímž částečně zabraňují vzniku arteriosklerózy a brzdí proces stárnutí. Dále bylo zjištěno, že vysoké dávky vitaminu C
(1 g denně po dobu 6 týdnů) snižují krevní tlak.
Pravidelná konzumace pomerančů včetně dužiny a mezokarpu (bílá vnitřní slupka) má vliv na snižování hladiny
cholesterolu v krvi, krevního tlaku a rizika vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy a srdečních onemocnění.
Pomeranče pomáhají při léčbě zácpy a střevní atonie dvojím způsobem: stimulují vylučování žluče (cholagogický
účinek) a podporují její laxativní účinek ve střevech a jejich jemná vláknina stimuluje peristaltiku střev.
Pomeranče ve 100 g dužiny obsahují 30–40 mg vápníku, čímž se řadí mezi plody bohaté na tento minerál (mléko ho
obsahuje 119 mg). Dále se v nich nachází relativně velké množství hořčíku a fosforu. Díky vysokému obsahu vitaminu
C, který je důležitý pro vyrovnaný metabolismus kostí, zubů a chrupavek, se pomeranče doporučují při osteoporóze,
křivici a zvýšené spotřebě minerálních solí.
Nejlepší je vypít šťávu z pomeranče ji ihned po vymačkání, protože působení světla snižuje účinek vitaminu C.
Konzervované pomerančové džusy ztrácejí část obsahu vitaminu C, ale v některých konzervárnách tuto ztrátu doplňují
syntetickým vitaminem.
24
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
POMERANČ
K zimě pomeranč patří, v obchodech je jich nyní velké množství a za dobrou cenu.
Posťte se do nich, jsou opravdu velkým zdrojem prospěšných látek.
Pomeranč obsahuje přiměřené množství cukrů (asi 9 g/100 g), které tělo lehce
vstřebává a jejichž omezené množství dobře snášejí i diabetici. Tvoří je
sacharóza, dextróza a levulóza. Obsahuje velký podíl draslíku a vápníku a
menší, i když neméně důležitý podíl železa a hořčíku.
Kromě vitaminu C (45–60 mg/100 g) se v pomerančích nacházejí i
karotenoidy (provitaminy A), vitamin B1 a vitamin B2. Kyselina listová je
nezbytná pro zdravý vývoj nervového systému plodu, působí též jako
antioxidant, jehož přítomnost v krvi je důležitá pro správnou funkci krevních
buněk imunitního systému (leukocytů neboli bílých krvinek).
Organické kyseliny, zejména kyselina citronová, zvyšují účinek vitaminu C a
ulehčují vylučování toxických látek z těla (např. kyseliny močové).
Karotenoidy jsou látky, jež mají podobné složení jako betakaroten a v organismu
se přeměňují na vitamin A. Působí jako silné antioxidanty. Z 20 karotenoidů nacházejících
se v pomeranči je nejvýznamnější kryptoxantin, lutein a zeaxantin.
Fytochemikálie jsou látky, které se sice v potravinách vyskytují v malých dávkách, ale v těle mají
velmi důležitou úlohu. Předpokládá se, že v pomeranči je přibližně 170 různých fytochemikálií a
mnohé další dosud nebyly objeveny. Z chemického hlediska se v pomeranči vyskytují dvě hlavní skupiny
fytochemikálií.
Flavonoidy jsou silné antioxidační, protizánětlivé a protirakovinné glykosidy, které mají příznivý vliv i na oběhovou
soustavu. Mezi nejznámější patří rutin, tangeretin, nobiletin, naringin, hesperidin a kvercetin.
Limonoidy mimo jiné propůjčují pomeranči charakteristické aroma. Z chemického hlediska jsou to terpeny, z nichž je
nejhojněji zastoupen d-limonen. Výzkumy potvrdily, že tyto látky snižují riziko vzniku nádorů.
Díky výjimečnému složení pomeranče zvyšují odolnost vůči chorobám, chrání cévy, remineralizují a mají protialergické,
alkalizující a protirakovinné účinky.
Pomeranče by měly být součástí stravy nejen při infekčních onemocněních, ale i při nachlazení. Ukázalo se, že k
dosažení žádoucích výsledků je třeba denně sníst alespoň čtyři kusy pomerančů (250 mg vitaminu C). I když není
možné se domnívat, že konzumací pomerančů lze chřipkové onemocnění nebo nachlazení zcela vyléčit, je prokázáno,
že vitamin C z pomerančů zkracuje dobu nemoci a zmírňuje její příznaky.
Pomeranče zvyšují schopnost bílých krvinek bojovat proti mikroorganismům, napomáhají jejich množení a prodlužují
jejich životnost. (Za tento účinek vděčíme společnému působení kyseliny listové a vitaminu C.) Zpomalují postup virů v
buňkách. (K tomu dochází díky působení flavonoidů a vitaminu C.) Zvyšují tvorbu interferonu (protivirového proteinu),
který si tělo vyrábí samo.
Každodenní konzumace pomerančů je tedy vhodnou prevencí nejen proti nachlazení a chřipce, ale i proti jiným
infekčním onemocněním.
Flavonoidy z pomeranče spolu s vitaminem C zpomalují tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšují její cirkulaci, což je
důležité zejména pro mozek a srdce.
Pomeranče obsahují i čtyři vysoce účinné antioxidanty, které vzájemně posilují svůj účinek: vitamin C, kvercetin (žluté
přírodní barvivo), provitamin A a kyselinu listovou. Díky tomu mají silný antioxidační vliv na všechny buňky organismu,
čímž částečně zabraňují vzniku arteriosklerózy a brzdí proces stárnutí. Dále bylo zjištěno, že vysoké dávky vitaminu C
(1 g denně po dobu 6 týdnů) snižují krevní tlak.
Pravidelná konzumace pomerančů včetně dužiny a mezokarpu (bílá vnitřní slupka) má vliv na snižování hladiny
cholesterolu v krvi, krevního tlaku a rizika vzniku arteriosklerózy, cévní trombózy a srdečních onemocnění.
Pomeranče pomáhají při léčbě zácpy a střevní atonie dvojím způsobem: stimulují vylučování žluče (cholagogický
účinek) a podporují její laxativní účinek ve střevech a jejich jemná vláknina stimuluje peristaltiku střev.
Pomeranče ve 100 g dužiny obsahují 30–40 mg vápníku, čímž se řadí mezi plody bohaté na tento minerál (mléko ho
obsahuje 119 mg). Dále se v nich nachází relativně velké množství hořčíku a fosforu. Díky vysokému obsahu vitaminu
C, který je důležitý pro vyrovnaný metabolismus kostí, zubů a chrupavek, se pomeranče doporučují při osteoporóze,
křivici a zvýšené spotřebě minerálních solí.
Nejlepší je vypít šťávu z pomeranče ji ihned po vymačkání, protože působení světla snižuje účinek vitaminu C.
Konzervované pomerančové džusy ztrácejí část obsahu vitaminu C, ale v některých konzervárnách tuto ztrátu doplňují
syntetickým vitaminem.
24
