Page 23 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2018
P. 23
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 43/2018
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ZELÍ
Tato běžná zelenina má také léčivé vlastnosti.
Málokterá rostlina, která roste na zemi, se s ním může srovnávat svou hodnotou.
Už Hippokratés předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané zelí se solí při onemocnění cystami, uretritidě a při
bolestivém močení. Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby a předepisoval také obkládat zelnými
listy nemocné s horečkou.
Listy zelí obsahují bílkoviny, organické kyseliny (jablečnou, citronovou, glukuronovou,
jantarovou, tartronovou, mravenčí a jiné), cukry 0,9-5,3 %), vitaminy C, Bl' B6,
H, E, beta-karoten, kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou, dále tuky,
aminokyseliny (tryptofan, lyzin, metionin, tyrozin, histidin a další),
celulózu (0,6-1,6 %), makro i mikroprvky (draslík, hořčík, železo,
stříbro, cín, olovo, titan, molybden, nikl, vanadium a další). Je třeba
připomenout, že zelí obsahuje velké množství vitaminu C ve formě
takzvaného askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se
téměř neničí i při jeho dalším zpracování.
Klinické pokusy dokázaly vysokou účinnost čerstvé zelné šťávy při léčbě
žaludečních vředů a dvanácterníku. Za základní účinnou látku je považován
vitamin U, který má protialergické účinky a zlepšuje lipidní přeměnu
thiaminu a cholinu. Působí také na metabolizmus žaludeční sliznice, při kterém
podporuje proces zahojení vředů.
Pomocí experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti bakteriím, a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i
bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a napomáhá vykašlávání. Téměř úplná absence základu
purinu umožňuje, že je zelí vhodné také při léčbě dny a žlučníkových kamenu. Zelné saláty, šťáva a další jídla
jsou vhodné při onemocněních srdce a ledvin. Pusobí močopudně, neboť mají vysoký obsah draslíku, při
arterioskleróze (zvýšený obsah pektinů umožňuje odvod toxických látek a cholesterolu) a při obezitě (kyselina
tartronová provádí pře-měnu sacharidů na tuky a cholesterol).
Zelí se využívalo k léčebným účelům v lidové medicíně už v dávných dobách, protože bylo vždy považováno za účinný
prostředek při léčení nejrůznějších nemocí a napomáhalo zvýšení odolnosti organizmu.
Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a
onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv,
prevenci avitaminózy (kurděje), při chronické poruše trávení a také jako močopudný a lehce projímací
prostředek. Kysané zelí nebo nálev se doporučuje pro diabetiky, pacienty s nemocnými játry a žlučovými kameny.
Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a hemoroidech.
Śťáva nebo odvar s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a
dalších onemocnění dýchacích cest. Zubaři říkají, že kdybychom alespoň
jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se nám dásně
natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.
Současní naturopaté si cení vysokého obsahu síry, arzenu, vápníku a
jódu a předpokládají, že díky těmto komponentům zelí může léčit i
kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka a jiné.
Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování
hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních onemocnění, jakým je
leukémie, anémie a další.
Hodí se také jako výborný prostředek k léčbě onemocnění ledvin.
Díky specifickým stopovým prvkům je zbavuje toxínů, ničí choroboplodné
zárodky a má i močopudné účinky.
23
RADY BABKY KOŘENÁŘKY
ZELÍ
Tato běžná zelenina má také léčivé vlastnosti.
Málokterá rostlina, která roste na zemi, se s ním může srovnávat svou hodnotou.
Už Hippokratés předepisoval svým pacientům najemno nastrouhané zelí se solí při onemocnění cystami, uretritidě a při
bolestivém močení. Galén praktikoval zelné zábaly na rány, na nemocné klouby a předepisoval také obkládat zelnými
listy nemocné s horečkou.
Listy zelí obsahují bílkoviny, organické kyseliny (jablečnou, citronovou, glukuronovou,
jantarovou, tartronovou, mravenčí a jiné), cukry 0,9-5,3 %), vitaminy C, Bl' B6,
H, E, beta-karoten, kyselinu nikotinovou, pantotenovou, listovou, dále tuky,
aminokyseliny (tryptofan, lyzin, metionin, tyrozin, histidin a další),
celulózu (0,6-1,6 %), makro i mikroprvky (draslík, hořčík, železo,
stříbro, cín, olovo, titan, molybden, nikl, vanadium a další). Je třeba
připomenout, že zelí obsahuje velké množství vitaminu C ve formě
takzvaného askorbigenu, což je forma kyseliny askorbové, která se
téměř neničí i při jeho dalším zpracování.
Klinické pokusy dokázaly vysokou účinnost čerstvé zelné šťávy při léčbě
žaludečních vředů a dvanácterníku. Za základní účinnou látku je považován
vitamin U, který má protialergické účinky a zlepšuje lipidní přeměnu
thiaminu a cholinu. Působí také na metabolizmus žaludeční sliznice, při kterém
podporuje proces zahojení vředů.
Pomocí experimentů bylo také zjištěno, že zelí působí proti bakteriím, a dokonce má vliv na zlatého stafylokoka i
bakterie tuberkulózy. Navíc zelná šťáva působí proti kašli a napomáhá vykašlávání. Téměř úplná absence základu
purinu umožňuje, že je zelí vhodné také při léčbě dny a žlučníkových kamenu. Zelné saláty, šťáva a další jídla
jsou vhodné při onemocněních srdce a ledvin. Pusobí močopudně, neboť mají vysoký obsah draslíku, při
arterioskleróze (zvýšený obsah pektinů umožňuje odvod toxických látek a cholesterolu) a při obezitě (kyselina
tartronová provádí pře-měnu sacharidů na tuky a cholesterol).
Zelí se využívalo k léčebným účelům v lidové medicíně už v dávných dobách, protože bylo vždy považováno za účinný
prostředek při léčení nejrůznějších nemocí a napomáhalo zvýšení odolnosti organizmu.
Lidová medicína doporučuje používat čerstvé zelí nebo šťávu z něho při nespavosti, bolestech hlavy a
onemocnění sleziny. Čerstvé i kysané zelí se využívá ke zvýšení chuti k jídlu, sekreci žaludečních šťáv,
prevenci avitaminózy (kurděje), při chronické poruše trávení a také jako močopudný a lehce projímací
prostředek. Kysané zelí nebo nálev se doporučuje pro diabetiky, pacienty s nemocnými játry a žlučovými kameny.
Zelná šťáva je zvláště účinná při snižování kyselosti žaludku, při sklonu k obezitě a hemoroidech.
Śťáva nebo odvar s medem se používá při léčbě zánětu hrtanu, průdušek a
dalších onemocnění dýchacích cest. Zubaři říkají, že kdybychom alespoň
jedenkrát denně několik minut žvýkali kyselé zelí, posilnily by se nám dásně
natolik, že by ubylo nemocných s paradentózou.
Současní naturopaté si cení vysokého obsahu síry, arzenu, vápníku a
jódu a předpokládají, že díky těmto komponentům zelí může léčit i
kožní onemocnění, jakým je alergie, lupénka a jiné.
Zelí díky vysokému obsahu chlorofylu podporuje produkování
hemoglobinu a napomáhá tak při léčbě krevních onemocnění, jakým je
leukémie, anémie a další.
Hodí se také jako výborný prostředek k léčbě onemocnění ledvin.
Díky specifickým stopovým prvkům je zbavuje toxínů, ničí choroboplodné
zárodky a má i močopudné účinky.
23
