Page 26 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 35/2016
P. 26
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 35/2016
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této rubrice Vám přinášíme zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o faunu, floru či
geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát naši krajinu a
obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
Každé prázdniny u nás v Loužnici byly doprovázeny koupáním v koupališti a nad našimi hlavami vždy přelétávalo
několik vážek, pro které prostor koupaliště a okolní rašelina byla a je stále domovem.
Šídlo sítinové - Aeshna juncea
Velké „archetypální“ šídlo, pro rod Aeshna s typickým mozaikovitým zbarvením zadečku. Samci a samice jsou podobně
velcí, samec je pestřejší a základní hnědý poklad má tmavší. Barevné skvrny na zadečku má modré, zatímco u samice
žluté (jen u starších samic mohou mít též zelený či modrý nádech). Od samice se liší i do modra laděným zbarvením
očí. Hlavními rozlišujícími znaky druhu,
především od velmi podobného šídla
rašelinného (A. subarctica) jsou žlutá
hrana kostálních žilek, černá linka mezi
čelem a clypeem se směrem k oku
ztenčuje, má žlutou skvrny za zadní
vnější hranou oka (occiputu). Mezi
výraznými šikmými pruhy na hrudi je
jen malá světlá skvrnka, která může i
úplně chybět.
Severský druh, u nás od nižších
středních poloh do hor, typický
obyvatel lesních rybníčků, rašelinišť a
horských vrchovišť, stačí mu i
relativně maloplošné, makrovegetací
zarostlé bažiny s nepatrným podílem
otevřené vodní hladiny.
Samci obvykle hlídkují nad „domovskou“ vodní plochou, případně přeletují mezi blízkými ploškami otevřené hladiny,
často se vznášejí na jednom místě po dobu několika sekund. Patrolující samci létají obvykle ve výšce 0,5 - 1 m nad
porostem, avšak často slétají prozkoumat potenciální místo ovipozice zblízka nad hladinu. Intenzivně reagují na
přítomnost dalších jedinců, včetně často se spolu vyskytujícího šídla modrého či mnohem vzácnějšího šídla rašelinného.
Kladoucí samice se obvykle prozradí šustěním křídel v porostu
ostřic či sítin. Kopulace se odehrává v závěsu na okolní vegetaci,
často vysoko v korunách stromů, a trvá delší dobu, až do desítek
minut. Loví i nad pasekami či na lesních cestách, mimo vodu. V
chladnějších dnech se rádo sluní na vyhřátých kmenech.
Larva žije v jezírkách vrchovišť mezi ponořenými částmi ostřic. Oči
jsou umístěny v přední části hlavy, hlava je tedy nejširší v první
1/3. Larvy jsou morfologicky velmi podobné larvám šídla
rašelinného (mají také širokou masku), ale larva A. subarctica má
cerky dlouhé zhruba 2/3 délky paraproktu, zatímco výše zmíněné
larvy A. juncea mají cerky kratší, jen do 1/2 délky paraproktu.
Horní strana hlavy za očima není hladká, ale jemně vrásčitá.
26
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této rubrice Vám přinášíme zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o faunu, floru či
geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát naši krajinu a
obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
Každé prázdniny u nás v Loužnici byly doprovázeny koupáním v koupališti a nad našimi hlavami vždy přelétávalo
několik vážek, pro které prostor koupaliště a okolní rašelina byla a je stále domovem.
Šídlo sítinové - Aeshna juncea
Velké „archetypální“ šídlo, pro rod Aeshna s typickým mozaikovitým zbarvením zadečku. Samci a samice jsou podobně
velcí, samec je pestřejší a základní hnědý poklad má tmavší. Barevné skvrny na zadečku má modré, zatímco u samice
žluté (jen u starších samic mohou mít též zelený či modrý nádech). Od samice se liší i do modra laděným zbarvením
očí. Hlavními rozlišujícími znaky druhu,
především od velmi podobného šídla
rašelinného (A. subarctica) jsou žlutá
hrana kostálních žilek, černá linka mezi
čelem a clypeem se směrem k oku
ztenčuje, má žlutou skvrny za zadní
vnější hranou oka (occiputu). Mezi
výraznými šikmými pruhy na hrudi je
jen malá světlá skvrnka, která může i
úplně chybět.
Severský druh, u nás od nižších
středních poloh do hor, typický
obyvatel lesních rybníčků, rašelinišť a
horských vrchovišť, stačí mu i
relativně maloplošné, makrovegetací
zarostlé bažiny s nepatrným podílem
otevřené vodní hladiny.
Samci obvykle hlídkují nad „domovskou“ vodní plochou, případně přeletují mezi blízkými ploškami otevřené hladiny,
často se vznášejí na jednom místě po dobu několika sekund. Patrolující samci létají obvykle ve výšce 0,5 - 1 m nad
porostem, avšak často slétají prozkoumat potenciální místo ovipozice zblízka nad hladinu. Intenzivně reagují na
přítomnost dalších jedinců, včetně často se spolu vyskytujícího šídla modrého či mnohem vzácnějšího šídla rašelinného.
Kladoucí samice se obvykle prozradí šustěním křídel v porostu
ostřic či sítin. Kopulace se odehrává v závěsu na okolní vegetaci,
často vysoko v korunách stromů, a trvá delší dobu, až do desítek
minut. Loví i nad pasekami či na lesních cestách, mimo vodu. V
chladnějších dnech se rádo sluní na vyhřátých kmenech.
Larva žije v jezírkách vrchovišť mezi ponořenými částmi ostřic. Oči
jsou umístěny v přední části hlavy, hlava je tedy nejširší v první
1/3. Larvy jsou morfologicky velmi podobné larvám šídla
rašelinného (mají také širokou masku), ale larva A. subarctica má
cerky dlouhé zhruba 2/3 délky paraproktu, zatímco výše zmíněné
larvy A. juncea mají cerky kratší, jen do 1/2 délky paraproktu.
Horní strana hlavy za očima není hladká, ale jemně vrásčitá.
26
