Page 23 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 30/2016
P. 23
ŽNICKÝ ZPRAVODAJ 30/2016
ŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této nové rubrice Vám budeme přinášet zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o
faunu, floru či geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát
naši krajinu a obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
Při procházce lese, zejména v části, kde se říká „Zadní kopec“, můžete narazit na velké modré bobule. Ale pozor!
Nejsou to velké kanadské borůvky, ale jedovaté vraní oko.
VRANÍ OKO - Paris quadrifolia Vraní oko je vytrvalá, až 40 cm vysoká bylina. Stonek vzpřímený,
lysý. Listy v přeslenu, nejčastěji po 4, někdy i po 5 nebo 6,
široce eliptické, lysé. Květ jediný, koncový, na stopce dlouhé 2
až 5 cm, kališní lístky 4, kopinaté, okvětní lístky také 4, zelené,
čárkovité. Plodem je až 1 cm velká bobule, černá, modře
ojíněná. Kvete v IV až V.
Na rozdíl od ostatních rostlin čeledi liliovité, má vraní oko 4četné
květy (namísto 3četných) a listy se síťnatou žilnatinou - z těchto
důvodů někdy bývá řazeno do samostatné čeledi Trilliaceae
(triliovité).
Latinské rodové jméno je převzato z řecké mytologie. Bobule
představuje jablko sváru z báje, ve které Paris soudil spor mezi
Athénou, Hérou a Afrodité.
STANOVIŠTĚ: Vraní oko najdete v Loužnici v části, které se říká
„Zadní kopec“, K růstu potřebuje vlhčí listnaté lesy, lužní lesy,
křoviny, na půdách výživných, humózních, hlinitých,
provlhčených spodní vodou.
ROZŠÍŘENÍ: V ČR roztroušeně, v horách vzácně. Celkově roste v
Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, na jihu ostrůvkovitě, dále v Malé Asii, na Sibiři po Altaj.
JEDY: V celé rostlině, nejvíce však v oddenku a v bobulích, jsou přítomny jedovaté saponiny paristyfnin a paridin,
jenž se štěpí v glukózu a paridol. Dále je přítomen asparagin, kyselina citrónová, v semenech tuk, v bobulích červené
barvivo.
Droga způsobuje podráždění žaludku a střev, občas se uvádí i účinky na
srdce, jež však nejsou prokázané. Přestože je vraní oko silně jedovaté,
otravy jím jsou vzácné a nekončívají smrtí, neboť účinné látky se jen
obtížně vstřebávají. Nejčastěji se otravy objevují u dětí, které mohou
zaměnit bobule vraního oka za
jiné jedlé plody. Otrava se
projevuje zvracením,
průjmem, bolestmi hlavy,
slabostí, zúžením zorniček.
Léčí se výplachem žaludku a
podáním absorpčního uhlí.
Zvířata obvykle rostlinu pro
nepříjemný zápach i chuť
odmítají.
23
ŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI V LOUŽNICI
Myslíte si, že u nás není nic zajímavého? Že jsme jen obec, kterou protíná mezinárodní silnice I/10?
Tak to jste na omylu, v této nové rubrice Vám budeme přinášet zajímavosti z přírody v naší obci, ať už se jedná o
faunu, floru či geologii. Pokud o něčem zajímavém sami víte, budeme rádi, když se s námi podělíte. Je důležité znát
naši krajinu a obec, abychom ji také mohli chránit a být na ni pyšní.
Při procházce lese, zejména v části, kde se říká „Zadní kopec“, můžete narazit na velké modré bobule. Ale pozor!
Nejsou to velké kanadské borůvky, ale jedovaté vraní oko.
VRANÍ OKO - Paris quadrifolia Vraní oko je vytrvalá, až 40 cm vysoká bylina. Stonek vzpřímený,
lysý. Listy v přeslenu, nejčastěji po 4, někdy i po 5 nebo 6,
široce eliptické, lysé. Květ jediný, koncový, na stopce dlouhé 2
až 5 cm, kališní lístky 4, kopinaté, okvětní lístky také 4, zelené,
čárkovité. Plodem je až 1 cm velká bobule, černá, modře
ojíněná. Kvete v IV až V.
Na rozdíl od ostatních rostlin čeledi liliovité, má vraní oko 4četné
květy (namísto 3četných) a listy se síťnatou žilnatinou - z těchto
důvodů někdy bývá řazeno do samostatné čeledi Trilliaceae
(triliovité).
Latinské rodové jméno je převzato z řecké mytologie. Bobule
představuje jablko sváru z báje, ve které Paris soudil spor mezi
Athénou, Hérou a Afrodité.
STANOVIŠTĚ: Vraní oko najdete v Loužnici v části, které se říká
„Zadní kopec“, K růstu potřebuje vlhčí listnaté lesy, lužní lesy,
křoviny, na půdách výživných, humózních, hlinitých,
provlhčených spodní vodou.
ROZŠÍŘENÍ: V ČR roztroušeně, v horách vzácně. Celkově roste v
Evropě vyjma nejsevernějších oblastí, na jihu ostrůvkovitě, dále v Malé Asii, na Sibiři po Altaj.
JEDY: V celé rostlině, nejvíce však v oddenku a v bobulích, jsou přítomny jedovaté saponiny paristyfnin a paridin,
jenž se štěpí v glukózu a paridol. Dále je přítomen asparagin, kyselina citrónová, v semenech tuk, v bobulích červené
barvivo.
Droga způsobuje podráždění žaludku a střev, občas se uvádí i účinky na
srdce, jež však nejsou prokázané. Přestože je vraní oko silně jedovaté,
otravy jím jsou vzácné a nekončívají smrtí, neboť účinné látky se jen
obtížně vstřebávají. Nejčastěji se otravy objevují u dětí, které mohou
zaměnit bobule vraního oka za
jiné jedlé plody. Otrava se
projevuje zvracením,
průjmem, bolestmi hlavy,
slabostí, zúžením zorniček.
Léčí se výplachem žaludku a
podáním absorpčního uhlí.
Zvířata obvykle rostlinu pro
nepříjemný zápach i chuť
odmítají.
23
