Page 16 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 10/2016
P. 16
HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
ŽIVELNÍ POHROMY
Úspěšně se naší obci vyhýbaly
až na jednu, která se stala v
roce 1871. Z vyprávění starých
pamětníků a zapsáno v kronice:
Byla neděle a na Příchovcích se
konala pouť. Po celý den
krásně svítilo sluníčko, jen k
večeru se začaly ukazovat
mráčky. Večer pak po desáté
hodině bylo na východě
zamračeno a občas se zablýsklo. Mraky postupovaly k západu a bouřka se stávala silnější. Najednou začalo pršet
a déšť každým okamžikem přibýval. Do toho začaly padat kroupy za neustálého rachotu hromu. Déšť se proměnil
ve velký příval vody, kroupy padaly velikosti až slepičích vajec. Za krátkou dobu se cesty a pěšiny proměnily v
potoky, všude se hrnuly přívaly vody a braly s sebou hlínu a kamení.
Jaké proudy se tenkrát řítily, je možné si
udělat představu. Vody se řítily po
našich stráních.
V domě čp. 49 (2016 – Markovi) bydlela
tehdy rodina Pavlasova, těm voda
vyrazila dveře na hoření straně domu a
celou silou vrazila do síně, tam zvrátila
jarmaru a jelikož dolení dveře byly
zavřeny voda vnikla do chléva a do
světnice. Museli potom kůlem vypáčit
dolení dveře, aby voda mohla odtékat.
Potok se rozvodnil tak, že voda vnikala
oknem do domu čp. 35 (2016 – Modrá
sova). Nejhůře na tom byli obyvatelé
domu čp. 34 (2016 – Humpolíkovi) pan
Petr Jindra. Tam když voda vnikla do světnice, vylezli děti i staří na chlebovou pec a když začala voda přibývat
začali zoufale volat o pomoc.
Jejich volání uslyšel soused pan Bouček, který jim přispěchal na pomoc. Pomocí řebříku položeného na okna a na
pec je zachránil.
Most i obě lávky přes potok byly strženy. V hostinci u Krupků byla toho večera pořádána taneční zábava.
Účastníci, kteří bydleli na druhé straně obce, museli počkat, až voda opadne, aby mohli se přebrodit přes potok.
V Železném Brodě neměli ani tušení co se v Loužnici děje a klidně spali. Teprve hukot rozdováděného Žernovníku
je probudil. Několik domů bylo proudem strženo a tok Žernovníku přerazil Jizeru a hrnul se přes druhý břeh, kde
část Brodce byla zatopena. Teprve druhý den bylo vidět, co tu škody bylo naděláno za poměrně krátkou dobu.
Vrchní prsť z polí byla odnesena, na mnoho polích utvořeny od vody hluboké příkopy a kusy ledu dosud ležely na
lukách. Ještě pamětníci s hrůzou vzpomínají na tuto noc.
Takto je popsána povodeń v loužnické kronice, ale to ještě nekončí, pokračování našla paní Alena
Kortanová v kronice v Železném Brodě.
Povodeň na Žernovníku v roce 1871
Železný Brod, jako každé město ležící podél vodních toků, sužují povodně od nepaměti. V historických pramenech
najdeme zmínky o mnohých z nich. Avšak jak takové povodně v Brodě probíhaly, si snad nejlépe dovedeme
představit z popisu povodně na Žernovníku.
Neděle 18.července 1871 byla od rána parným a dusným letním dnem. Toho dne si místní Sokolové udělali výlet
do Jilemnice na slet a při návratu se ještě stavili posedět v hospodě U Jizery. Tato okolnost se pro další vývoj
stala velmi podstatnou.
Navečer začaly padat první těžké kapky. Hlavní bouře přišla do Brodu kolem až 11.hodiny v noci. Žernovník se
začal rychle zvedat a prudce se ochladilo. Zápach stoupající vody dával tušit, že proud s sebou strhává kal a bláto
z výše položených oblastí. Největší průtrž mračen s krupobitím totiž postihla oblast Zásady a Loužnice, kde voda
16
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
ŽIVELNÍ POHROMY
Úspěšně se naší obci vyhýbaly
až na jednu, která se stala v
roce 1871. Z vyprávění starých
pamětníků a zapsáno v kronice:
Byla neděle a na Příchovcích se
konala pouť. Po celý den
krásně svítilo sluníčko, jen k
večeru se začaly ukazovat
mráčky. Večer pak po desáté
hodině bylo na východě
zamračeno a občas se zablýsklo. Mraky postupovaly k západu a bouřka se stávala silnější. Najednou začalo pršet
a déšť každým okamžikem přibýval. Do toho začaly padat kroupy za neustálého rachotu hromu. Déšť se proměnil
ve velký příval vody, kroupy padaly velikosti až slepičích vajec. Za krátkou dobu se cesty a pěšiny proměnily v
potoky, všude se hrnuly přívaly vody a braly s sebou hlínu a kamení.
Jaké proudy se tenkrát řítily, je možné si
udělat představu. Vody se řítily po
našich stráních.
V domě čp. 49 (2016 – Markovi) bydlela
tehdy rodina Pavlasova, těm voda
vyrazila dveře na hoření straně domu a
celou silou vrazila do síně, tam zvrátila
jarmaru a jelikož dolení dveře byly
zavřeny voda vnikla do chléva a do
světnice. Museli potom kůlem vypáčit
dolení dveře, aby voda mohla odtékat.
Potok se rozvodnil tak, že voda vnikala
oknem do domu čp. 35 (2016 – Modrá
sova). Nejhůře na tom byli obyvatelé
domu čp. 34 (2016 – Humpolíkovi) pan
Petr Jindra. Tam když voda vnikla do světnice, vylezli děti i staří na chlebovou pec a když začala voda přibývat
začali zoufale volat o pomoc.
Jejich volání uslyšel soused pan Bouček, který jim přispěchal na pomoc. Pomocí řebříku položeného na okna a na
pec je zachránil.
Most i obě lávky přes potok byly strženy. V hostinci u Krupků byla toho večera pořádána taneční zábava.
Účastníci, kteří bydleli na druhé straně obce, museli počkat, až voda opadne, aby mohli se přebrodit přes potok.
V Železném Brodě neměli ani tušení co se v Loužnici děje a klidně spali. Teprve hukot rozdováděného Žernovníku
je probudil. Několik domů bylo proudem strženo a tok Žernovníku přerazil Jizeru a hrnul se přes druhý břeh, kde
část Brodce byla zatopena. Teprve druhý den bylo vidět, co tu škody bylo naděláno za poměrně krátkou dobu.
Vrchní prsť z polí byla odnesena, na mnoho polích utvořeny od vody hluboké příkopy a kusy ledu dosud ležely na
lukách. Ještě pamětníci s hrůzou vzpomínají na tuto noc.
Takto je popsána povodeń v loužnické kronice, ale to ještě nekončí, pokračování našla paní Alena
Kortanová v kronice v Železném Brodě.
Povodeň na Žernovníku v roce 1871
Železný Brod, jako každé město ležící podél vodních toků, sužují povodně od nepaměti. V historických pramenech
najdeme zmínky o mnohých z nich. Avšak jak takové povodně v Brodě probíhaly, si snad nejlépe dovedeme
představit z popisu povodně na Žernovníku.
Neděle 18.července 1871 byla od rána parným a dusným letním dnem. Toho dne si místní Sokolové udělali výlet
do Jilemnice na slet a při návratu se ještě stavili posedět v hospodě U Jizery. Tato okolnost se pro další vývoj
stala velmi podstatnou.
Navečer začaly padat první těžké kapky. Hlavní bouře přišla do Brodu kolem až 11.hodiny v noci. Žernovník se
začal rychle zvedat a prudce se ochladilo. Zápach stoupající vody dával tušit, že proud s sebou strhává kal a bláto
z výše položených oblastí. Největší průtrž mračen s krupobitím totiž postihla oblast Zásady a Loužnice, kde voda
16
