Page 16 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2016
P. 16
HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
DĚJINY LOUŽNICE
ŠKOLSTVÍ
Do roku 1810 nebylo školy ani v Zásadě. Lid byl na velice nízkém stupni vzdělání. Psát uměl
málokdo, ženy vůbec ne. Potřeboval – li někdo někomu psát, chodíval buď k faráři, nebo
do Zásady k Markovi neb Šourkovi, v Loužnici tehdy uměl psát a číst snad jediný Bouček,
mlynář.
Kdo chtěl umět číst a psát musel děti posílat do Držkova do školy. Teprve roku 1892
zřízena v Zásadě první škola dřevěná a obce Loužnice a Bratříkov k ní přiškoleni do roku
roku 1866. Z Loužnice bylo 37 dítek školních. Prvním učitelem byl zde Josef Rydval.
Poněvadž děti v zimě nemohli choditi do Zásady, museli si najmout pomocníky.
Učilo se po
domech, děti seděli na
zemi a neb na peci. Učitel
sám mnoho neuměl a podle toho pak
byly výsledky.
V roce 1866 povolena pro Bratříkov a
Loužnici společná jednotřídní škola. Jako
první učitel připomíná se Štěpán Kotek.
Dne 25. května 1868 byl položen
základní kámen k nové školní budově
Bratříkovsko Loužnické.
Tato budova postavena mezi oběma a
sloužila svému účelu až do roku 1898.
V roce 1878 rozšířena na 2 třídy, roku
1886 na 3 třídy.
Třetí třída umístěna byla v Loužnici v čp.
55. Desetiletým vytrvalým bojem
podařilo se občanům loužnickým domoci
se samotné celoroční expozitury a ježto
stávající školní budova uznána za
nezpůsobilou přikročeno jak
v Bratříkově tak i v Loužnici ku stavbám
nových budov školních, jež roku 1898
odevzdány svému účelu. Budova jest
stavěna podle plánu stavitele
Vodseďálka a prováděl ji stavitel Fišer
ze Železného Brodu. Prvním učitelem
zde ustanoven Jan Hlaváček, proti
němuž někteří místní obyvatelé zvedli
odpor, ale bez úspěchu.
Velikou zásluhu o to, že domohla se
Loužnice samostatné při tom pěkné
školní budovy, lze přičísti veškerému
obyvatelstvu, zvláště v té věci pracovali
pan Josef Číla, Jáchym Linka a Josef
Krupka, kteří vícekrát byli v Praze u
zemské školní rady žádajícíc je o
urychlené a příznivé vyřízení podaných
žádostí. V roce 1903 expositura proměněna na samostatnou 1 třídní školu, při níž v roce 1906 zřízena pobočka.
Po třech létech proměněná ve II. třídu postupnou. Správcem školy ustanoven řídídí učitel Josef Jodas, který zde
působil až do konce války. Po válce správcem ustanoven dosavadní třídní učitel Alois Ludvík, který dosud ono
místo zastává.
Budiž zde vzpomenuto také těch, kteří kladli odpor proti zbudování školních budov, Byl to baron Liebig, který jako
vizitista (platil šestim všech daní z břidličných lomů), když byly školy postaveny odhlásil živnost jmenovaných
lomů, by nemusel platit zvýšený příspěvek.
Foto: vysvědčení ze dne 11. října 1872 ze školy Loužnicko Bratříkovské František Vágner.
Pokračování příště……
16
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
DĚJINY LOUŽNICE
ŠKOLSTVÍ
Do roku 1810 nebylo školy ani v Zásadě. Lid byl na velice nízkém stupni vzdělání. Psát uměl
málokdo, ženy vůbec ne. Potřeboval – li někdo někomu psát, chodíval buď k faráři, nebo
do Zásady k Markovi neb Šourkovi, v Loužnici tehdy uměl psát a číst snad jediný Bouček,
mlynář.
Kdo chtěl umět číst a psát musel děti posílat do Držkova do školy. Teprve roku 1892
zřízena v Zásadě první škola dřevěná a obce Loužnice a Bratříkov k ní přiškoleni do roku
roku 1866. Z Loužnice bylo 37 dítek školních. Prvním učitelem byl zde Josef Rydval.
Poněvadž děti v zimě nemohli choditi do Zásady, museli si najmout pomocníky.
Učilo se po
domech, děti seděli na
zemi a neb na peci. Učitel
sám mnoho neuměl a podle toho pak
byly výsledky.
V roce 1866 povolena pro Bratříkov a
Loužnici společná jednotřídní škola. Jako
první učitel připomíná se Štěpán Kotek.
Dne 25. května 1868 byl položen
základní kámen k nové školní budově
Bratříkovsko Loužnické.
Tato budova postavena mezi oběma a
sloužila svému účelu až do roku 1898.
V roce 1878 rozšířena na 2 třídy, roku
1886 na 3 třídy.
Třetí třída umístěna byla v Loužnici v čp.
55. Desetiletým vytrvalým bojem
podařilo se občanům loužnickým domoci
se samotné celoroční expozitury a ježto
stávající školní budova uznána za
nezpůsobilou přikročeno jak
v Bratříkově tak i v Loužnici ku stavbám
nových budov školních, jež roku 1898
odevzdány svému účelu. Budova jest
stavěna podle plánu stavitele
Vodseďálka a prováděl ji stavitel Fišer
ze Železného Brodu. Prvním učitelem
zde ustanoven Jan Hlaváček, proti
němuž někteří místní obyvatelé zvedli
odpor, ale bez úspěchu.
Velikou zásluhu o to, že domohla se
Loužnice samostatné při tom pěkné
školní budovy, lze přičísti veškerému
obyvatelstvu, zvláště v té věci pracovali
pan Josef Číla, Jáchym Linka a Josef
Krupka, kteří vícekrát byli v Praze u
zemské školní rady žádajícíc je o
urychlené a příznivé vyřízení podaných
žádostí. V roce 1903 expositura proměněna na samostatnou 1 třídní školu, při níž v roce 1906 zřízena pobočka.
Po třech létech proměněná ve II. třídu postupnou. Správcem školy ustanoven řídídí učitel Josef Jodas, který zde
působil až do konce války. Po válce správcem ustanoven dosavadní třídní učitel Alois Ludvík, který dosud ono
místo zastává.
Budiž zde vzpomenuto také těch, kteří kladli odpor proti zbudování školních budov, Byl to baron Liebig, který jako
vizitista (platil šestim všech daní z břidličných lomů), když byly školy postaveny odhlásil živnost jmenovaných
lomů, by nemusel platit zvýšený příspěvek.
Foto: vysvědčení ze dne 11. října 1872 ze školy Loužnicko Bratříkovské František Vágner.
Pokračování příště……
16
