Page 6 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 42/2018
P. 6
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 43/2018
ZE SVĚTA
LIBERECKÝ KRAJ – Ikonické vajíčko,
neboli závěsné křeslo, původní lampa
navržená architektem Otakarem Binarem
nebo fragmenty nádobí od návrháře Karla
Wünsche. To a některé další věci,
originály i repliky, mohou vidět návštěvníci
horského hotelu Ještěd na výstavě s
názvem Ještěd Originál, která se do
vestibulu stavby vrací znovu po roce. K
vidění bude ale jen krátce. Pouze do
poloviny prosince.
Kromě vyjmenovaných věcí je tu k vidění i
původní kulatý stolek z kavárny, který
prošel renovací, nebo popelníky na
nožičkách. „Věc, kterou kvůli zákazu
kouření ve veřejných prostorách už běžně
neuvidíte,“ podotkla za organizátory
Milena Lánská ze spolku Ještěd 73.
Některé exponáty pocházejí z vlastnictví Severočeského muzea, které před časem požádalo veřejnost, zda
někdo vlastní části původního vybavení a mohl by je věnovat. Další předměty jsou majetkem spolku.
„Myslím, že už jde o docela slušnou sbírku,“ zhodnotil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Často jde o naprosté unikáty. Většinu vybavení si totiž během let odnášeli i samotní návštěvníci. Známá je
historka o tom, jak mizely části unikátní jídelní soupravy navržené novoborským sklářem a designérem
Karlem Wünschem. „Soubor měl tak velký úspěch, že se začal brzy po otevření Ještědu ztrácet. Kdo neměl
moka šálek Ještěd doma jako „suvenýr“, byl zkrátka břídil,“ popsal před několika lety sám Wünsch. Kávový
soubor kvůli tomu musel být po pouhých třech měsících stažen z oběhu a užíval se pouze v salonku.
S instalací výstavy pomohla firma, která patří mezi špičky evropského výstavnictví, pražská Miba. Její
zakladatel, architekt Milan Baše, byl s Ještědem spjatý od samého začátku. Pracoval totiž na dokumentaci
stavby a znal se dobře i se svými kolegy z libereckého SIALu, kteří spolu s Karlem Hubáčkem stavbu tvořili.
„Znal jsem celou tu partu. K Ještědu mám srdečný vztah a můžu říct, že k němu za ta dlouhá léta už tak
trochu patřím,“ vypráví.
Podle Mileny Lánské patří k hlavním patronům. „Před lety nám jeho firma připravila prezentaci Ještědu na
Prague design weeku, což obrovsky pomohlo, když jsme sháněli sponzory na repliku původního baru,“
pochvaluje si.
Přestože unikátní objekt Ještědu patří mezi nejkrásnější české stavby, zápis do světového kulturního
dědictví UNESCO, o kterém se už léta mluví, je zatím v nedohlednu. Jedním z důvodů jsou majetkové
poměry. „Je to bohužel ještě běh na dlouhou trať. Stavba patří Českým Radiokomunikacím, které nechtějí
odprodat ani část, a z toho důvodu není možné čerpat dotace na opravu,“ říká krajská radní pro Květa
Vinklátová.
Záměr se tak podle ní dostává do začarovaného kruhu: pokud nebude památka opravena, nemá šanci s
případnou žádostí uspět. České Radiokomunikace sice do oprav investují, ale postupně, takže to vypadá na
dlouho. Kraj ani město Liberec zase nejsou vlastníky, aby mohli požádat o některou z dotací.
Podle odborníků má však záměr i svou stinnou stránku. Jakmile se nějaká památka dostane na seznam
UNESCO, stane se obrovským turistickým lákadlem. Otázkou tedy zůstává, zda má nejen samotný horský
hotel, ale i další zázemí včetně parkovišť kapacitu na rozšíření, aby stovkám dalších návštěvníků vyhověl.
http://jablonecky.denik.cz/
6
ZE SVĚTA
LIBERECKÝ KRAJ – Ikonické vajíčko,
neboli závěsné křeslo, původní lampa
navržená architektem Otakarem Binarem
nebo fragmenty nádobí od návrháře Karla
Wünsche. To a některé další věci,
originály i repliky, mohou vidět návštěvníci
horského hotelu Ještěd na výstavě s
názvem Ještěd Originál, která se do
vestibulu stavby vrací znovu po roce. K
vidění bude ale jen krátce. Pouze do
poloviny prosince.
Kromě vyjmenovaných věcí je tu k vidění i
původní kulatý stolek z kavárny, který
prošel renovací, nebo popelníky na
nožičkách. „Věc, kterou kvůli zákazu
kouření ve veřejných prostorách už běžně
neuvidíte,“ podotkla za organizátory
Milena Lánská ze spolku Ještěd 73.
Některé exponáty pocházejí z vlastnictví Severočeského muzea, které před časem požádalo veřejnost, zda
někdo vlastní části původního vybavení a mohl by je věnovat. Další předměty jsou majetkem spolku.
„Myslím, že už jde o docela slušnou sbírku,“ zhodnotil ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek.
Často jde o naprosté unikáty. Většinu vybavení si totiž během let odnášeli i samotní návštěvníci. Známá je
historka o tom, jak mizely části unikátní jídelní soupravy navržené novoborským sklářem a designérem
Karlem Wünschem. „Soubor měl tak velký úspěch, že se začal brzy po otevření Ještědu ztrácet. Kdo neměl
moka šálek Ještěd doma jako „suvenýr“, byl zkrátka břídil,“ popsal před několika lety sám Wünsch. Kávový
soubor kvůli tomu musel být po pouhých třech měsících stažen z oběhu a užíval se pouze v salonku.
S instalací výstavy pomohla firma, která patří mezi špičky evropského výstavnictví, pražská Miba. Její
zakladatel, architekt Milan Baše, byl s Ještědem spjatý od samého začátku. Pracoval totiž na dokumentaci
stavby a znal se dobře i se svými kolegy z libereckého SIALu, kteří spolu s Karlem Hubáčkem stavbu tvořili.
„Znal jsem celou tu partu. K Ještědu mám srdečný vztah a můžu říct, že k němu za ta dlouhá léta už tak
trochu patřím,“ vypráví.
Podle Mileny Lánské patří k hlavním patronům. „Před lety nám jeho firma připravila prezentaci Ještědu na
Prague design weeku, což obrovsky pomohlo, když jsme sháněli sponzory na repliku původního baru,“
pochvaluje si.
Přestože unikátní objekt Ještědu patří mezi nejkrásnější české stavby, zápis do světového kulturního
dědictví UNESCO, o kterém se už léta mluví, je zatím v nedohlednu. Jedním z důvodů jsou majetkové
poměry. „Je to bohužel ještě běh na dlouhou trať. Stavba patří Českým Radiokomunikacím, které nechtějí
odprodat ani část, a z toho důvodu není možné čerpat dotace na opravu,“ říká krajská radní pro Květa
Vinklátová.
Záměr se tak podle ní dostává do začarovaného kruhu: pokud nebude památka opravena, nemá šanci s
případnou žádostí uspět. České Radiokomunikace sice do oprav investují, ale postupně, takže to vypadá na
dlouho. Kraj ani město Liberec zase nejsou vlastníky, aby mohli požádat o některou z dotací.
Podle odborníků má však záměr i svou stinnou stránku. Jakmile se nějaká památka dostane na seznam
UNESCO, stane se obrovským turistickým lákadlem. Otázkou tedy zůstává, zda má nejen samotný horský
hotel, ale i další zázemí včetně parkovišť kapacitu na rozšíření, aby stovkám dalších návštěvníků vyhověl.
http://jablonecky.denik.cz/
6
