Page 16 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 40/2015
P. 16
OBRANÍ LOUŽNICKÉ TRADICE
I když v Loužnici nemáme
vinice, ale několik „hlav révy
vinné“ by se tu našlo, tak
slavení vinobraní, zde mělo
velkou tradici. V Loužnici se
do roku 1989 slavívávalo
vinobraní, které pořádali Loužničtí
hasiči a dobré hrozny kupovali v
Tanvaldě u pana Havla a později jim
víno obstarával pan Lufinka.
Sokolovna se vyzdobila listím a celými
liány z vinné révy od Dobrouše
Hnídka z Kopaně. Z nich se pak
vázaly svazky s celými hrozny vína
a přidělávaly se na zdi a na dveře
jako girlandy. Také byl vínem
bohatě ozdoben velký kruh, který
visel pod stropem, ten se o
půlnoci otrhal. Myšlenka pořádat v Loužnici
vinobraní napadla pana Františka Blažka a
Ladika Šourka, kteří měli také celou akci na
starosti.
O Loužnické vinobraní byl veliký zájem a vždy
přišla spousta lidí, sokolovna byla úplně plná.
Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří
odcházeli na povinnou základní vojenskou službu.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a
podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady, patřilo
vinobraní k největším svátkům v roce – zejména pokud
byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy sbíraly hrozny vína do
košů a ty pak odnášely do kádí. Tomu ale předcházel jeden
prastarý zvyk. V předvečer svátku narození Panny Marie se především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“.
Hlídač - hotař vinohradu nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral k vinohradu,
kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal jámu, položil přes ni takto
ozdobené bidlo a rozdělal oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z loňského roku. Na to přišel starosta s
hospodářem, třikráte obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv.
Urbanovi – patronovi všech vinařů. Po motlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě
vztyčili ozdobené bidlo a zaházeli jí. Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do
vinobraní vstoupit.
MOŠTOVÁNÍ
Moštování jablek bylo dalším typickým
zpracováním ovoce, popadané ovoce
nemělo cenu uchovávat ve sklepích a
tak se nastrouhalo a vylisovalo na
šťávu, ta se zavařovala, aby dlouho
vydržela.
V dnešní době se může mošt uchovávat
v Pet lahvích a zamrazit.
Každý hospodář měl svoji drtičku a lis,
časem vznikaly zahrádkářské spolky,
které se postaraly o hromadné moštování, zde se moštování provádí dodnes.
Z čerstvého moštu se dále vyrábělo jablečné víno nebo jablečný ocet, případně se
nechala vypálit na jabkovice.
V našem okolí můžete moštovat u zahrádkářů v Jirkově, či v Železném Brodě u
hasičárny.
16
I když v Loužnici nemáme
vinice, ale několik „hlav révy
vinné“ by se tu našlo, tak
slavení vinobraní, zde mělo
velkou tradici. V Loužnici se
do roku 1989 slavívávalo
vinobraní, které pořádali Loužničtí
hasiči a dobré hrozny kupovali v
Tanvaldě u pana Havla a později jim
víno obstarával pan Lufinka.
Sokolovna se vyzdobila listím a celými
liány z vinné révy od Dobrouše
Hnídka z Kopaně. Z nich se pak
vázaly svazky s celými hrozny vína
a přidělávaly se na zdi a na dveře
jako girlandy. Také byl vínem
bohatě ozdoben velký kruh, který
visel pod stropem, ten se o
půlnoci otrhal. Myšlenka pořádat v Loužnici
vinobraní napadla pana Františka Blažka a
Ladika Šourka, kteří měli také celou akci na
starosti.
O Loužnické vinobraní byl veliký zájem a vždy
přišla spousta lidí, sokolovna byla úplně plná.
Také se při této příležitosti loučilo s chlapci, kteří
odcházeli na povinnou základní vojenskou službu.
Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a
podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady, patřilo
vinobraní k největším svátkům v roce – zejména pokud
byla úroda vína zvláště dobrá. Ženy sbíraly hrozny vína do
košů a ty pak odnášely do kádí. Tomu ale předcházel jeden
prastarý zvyk. V předvečer svátku narození Panny Marie se především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“.
Hlídač - hotař vinohradu nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral k vinohradu,
kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal jámu, položil přes ni takto
ozdobené bidlo a rozdělal oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z loňského roku. Na to přišel starosta s
hospodářem, třikráte obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv.
Urbanovi – patronovi všech vinařů. Po motlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě
vztyčili ozdobené bidlo a zaházeli jí. Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do
vinobraní vstoupit.
MOŠTOVÁNÍ
Moštování jablek bylo dalším typickým
zpracováním ovoce, popadané ovoce
nemělo cenu uchovávat ve sklepích a
tak se nastrouhalo a vylisovalo na
šťávu, ta se zavařovala, aby dlouho
vydržela.
V dnešní době se může mošt uchovávat
v Pet lahvích a zamrazit.
Každý hospodář měl svoji drtičku a lis,
časem vznikaly zahrádkářské spolky,
které se postaraly o hromadné moštování, zde se moštování provádí dodnes.
Z čerstvého moštu se dále vyrábělo jablečné víno nebo jablečný ocet, případně se
nechala vypálit na jabkovice.
V našem okolí můžete moštovat u zahrádkářů v Jirkově, či v Železném Brodě u
hasičárny.
16
