Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 29/2018
P. 12
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 29/2018
JABLONEC NAD NISOU - Jablonecké děti obhájily
zlatou medaili na největší sborové soutěži světa -
Olympijských hrách sborového zpěvu 2018 v Tshwane
(dříve Pretoria). Přinášíme rozhovor se sbormistrem
souboru Tomášem Pospíšilem bezprostředně po návratu z
Jihoafrické republiky.
Jak hodnotíte úspěch na soutěži v JAR?
Úspěch je vlastně takovým svědectvím toho, že s
poctivosti pořád ještě nejdál dojdeš. A já potřebuju, aby
děti zažily, že když jsou poctivé v práci, tak jsou taky
úspěšné. Velmi dobrá je zlatá medaile a zařazení mezi
nejlepší sbory naší planety, protože ta soutěž skutečně
měla nejlepší sbory celé planety a úroveň byla vysoká ve
všech kategoriích. To, co jsme slyšeli na koncertech nebo
na těch soutěžích jenom dokazuje, že i normální děti z
Jablonce, které dělají další kroužky a chodí jenom dvakrát týdně zpívat, tak se mohou postavit po bok těch nejlepších
sborů, třeba univerzitních, kde se vybírají děti z obrovského množství do úzkého výběru.
A kam byste výsledek zařadil v historii souboru?
No a kam bych výsledek zařadil? Já bych si ho cenil o to víc, protože jsme letos poprvé nesoutěžili mezi dětmi. Vždycky
jsme soutěžili v té první části olympiády, kde soutěží dětské sbory, ale letos jsme o to přišli kvůli pohostinství sfrického
sboru, který nám slíbil pohostinství až po 17. červenci. Tak jsme se museli účastnit až druhé části olympiády a děti
soutěžily mezi dospělými sbory. A stříbro v kategorii spirituál, kam dětské sbory nepatří, je obrovským úspěchem,
protože porotci nám po soutěži dali signál, že vlastně u dětí vůbec neviděli žádný nedostatek, jenom jediný nedostatek
byl v tom, že zpívají v kategorii, kam děti nepatří, protože každý porotce má v této kategorií představu zvuku
dospělého sboru.
Co vás na cestě po JAR nejvíce zaujalo?
Mě zaujala ta obrovská srdečnost a zvlášť u černého obyvatelstva, to nás všechny překvapilo. Když jsme pozorovali,
jak se chovali i ty uklízečky a všichni co s námi přišli do styku, i řidič který nás vozil po Jihoafrické republice. Všichni
svou troškou laskavosti a ochotou jednali s námi bílými jako mezi sebou. A to je něco takového, co se tady často moc
nevidí, úplně a vždycky v té společnosti, takže to mě potěšilo nejvíc.
Jak vás to motivuje do další práce?
Ta motivace je hlavním cílem toho. Veškeré přípravy, ten zájezd jsme připravovali rok a čtvrt. A když jsem s tím
nápadem přišel, tak vlastně tím cílem nebylo to, abychom se podívali já a děti do Jihoafrické republiky, ale aby děti
měly zážitky takové, které je ponesou potom dál a budou chtít dál zpívat. A také budou vědět, že zpěvem mohou dělat
radost nejenom sobě. Tedy ne jenom, že vyhrají soutěž, ale že můžou dělat radost i posluchačům dokonce na jiném
kontinentě. A ten poslední koncert, který jsme měli pro krajany, byl nejsrdečnější, byl plný slz a emocí od těch lidí. To
myslím, že je velikánským zážitkem pro děti, a to si v sobě ponesou strašně moc dlouho. Rozdávat radost muzikou, to
je poslání, a to děti potřebují zažít.
KRKONOŠE - Fotopast zachytila nedávno mladého vlka na Rýchorách. Jedná se tak o další
důkaz, že se Krkonoše znovu stávají zájmovým území těchto šelem. Vlk z Krkonoš vymizel v
polovině 19. století. Posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842 (na polské v roce
1810). Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a
v srpnu 2016 na Erlebachových Boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v
podobě stržené ovce, respektivě telat.
http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/vlk-zapozoval-pred-krkonosskou-
fotopasti/?aktualitaId=54986
http://www.nasejablonecko.cz/
12
JABLONEC NAD NISOU - Jablonecké děti obhájily
zlatou medaili na největší sborové soutěži světa -
Olympijských hrách sborového zpěvu 2018 v Tshwane
(dříve Pretoria). Přinášíme rozhovor se sbormistrem
souboru Tomášem Pospíšilem bezprostředně po návratu z
Jihoafrické republiky.
Jak hodnotíte úspěch na soutěži v JAR?
Úspěch je vlastně takovým svědectvím toho, že s
poctivosti pořád ještě nejdál dojdeš. A já potřebuju, aby
děti zažily, že když jsou poctivé v práci, tak jsou taky
úspěšné. Velmi dobrá je zlatá medaile a zařazení mezi
nejlepší sbory naší planety, protože ta soutěž skutečně
měla nejlepší sbory celé planety a úroveň byla vysoká ve
všech kategoriích. To, co jsme slyšeli na koncertech nebo
na těch soutěžích jenom dokazuje, že i normální děti z
Jablonce, které dělají další kroužky a chodí jenom dvakrát týdně zpívat, tak se mohou postavit po bok těch nejlepších
sborů, třeba univerzitních, kde se vybírají děti z obrovského množství do úzkého výběru.
A kam byste výsledek zařadil v historii souboru?
No a kam bych výsledek zařadil? Já bych si ho cenil o to víc, protože jsme letos poprvé nesoutěžili mezi dětmi. Vždycky
jsme soutěžili v té první části olympiády, kde soutěží dětské sbory, ale letos jsme o to přišli kvůli pohostinství sfrického
sboru, který nám slíbil pohostinství až po 17. červenci. Tak jsme se museli účastnit až druhé části olympiády a děti
soutěžily mezi dospělými sbory. A stříbro v kategorii spirituál, kam dětské sbory nepatří, je obrovským úspěchem,
protože porotci nám po soutěži dali signál, že vlastně u dětí vůbec neviděli žádný nedostatek, jenom jediný nedostatek
byl v tom, že zpívají v kategorii, kam děti nepatří, protože každý porotce má v této kategorií představu zvuku
dospělého sboru.
Co vás na cestě po JAR nejvíce zaujalo?
Mě zaujala ta obrovská srdečnost a zvlášť u černého obyvatelstva, to nás všechny překvapilo. Když jsme pozorovali,
jak se chovali i ty uklízečky a všichni co s námi přišli do styku, i řidič který nás vozil po Jihoafrické republice. Všichni
svou troškou laskavosti a ochotou jednali s námi bílými jako mezi sebou. A to je něco takového, co se tady často moc
nevidí, úplně a vždycky v té společnosti, takže to mě potěšilo nejvíc.
Jak vás to motivuje do další práce?
Ta motivace je hlavním cílem toho. Veškeré přípravy, ten zájezd jsme připravovali rok a čtvrt. A když jsem s tím
nápadem přišel, tak vlastně tím cílem nebylo to, abychom se podívali já a děti do Jihoafrické republiky, ale aby děti
měly zážitky takové, které je ponesou potom dál a budou chtít dál zpívat. A také budou vědět, že zpěvem mohou dělat
radost nejenom sobě. Tedy ne jenom, že vyhrají soutěž, ale že můžou dělat radost i posluchačům dokonce na jiném
kontinentě. A ten poslední koncert, který jsme měli pro krajany, byl nejsrdečnější, byl plný slz a emocí od těch lidí. To
myslím, že je velikánským zážitkem pro děti, a to si v sobě ponesou strašně moc dlouho. Rozdávat radost muzikou, to
je poslání, a to děti potřebují zažít.
KRKONOŠE - Fotopast zachytila nedávno mladého vlka na Rýchorách. Jedná se tak o další
důkaz, že se Krkonoše znovu stávají zájmovým území těchto šelem. Vlk z Krkonoš vymizel v
polovině 19. století. Posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842 (na polské v roce
1810). Po mnoha desetiletích se objevil v listopadu 2011, tehdy to bylo také na Rýchorách, a
v srpnu 2016 na Erlebachových Boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v
podobě stržené ovce, respektivě telat.
http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/vlk-zapozoval-pred-krkonosskou-
fotopasti/?aktualitaId=54986
http://www.nasejablonecko.cz/
12
