Page 12 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 28/2018
P. 12
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 28/2018
JIZERKA – Vydejte se spolu s CHKO Jizerské hory na netradiční noční vycházku
Jizerskou oblastí tmavé oblohy. Můžete tak pozorovat přechod dne v noc, kochat se
oblohou plnou hvězd, vnímat les a hory jinými smysly než zrakem.
Dozvíte se, proč byla Jizerská oblast tmavé oblohy vlastně vyhlášena, jaký má vliv
nejen na přírodu světelné znečištění a možná uslyšíte i tajemné soví houkání.
Netradiční zážitek pro zájemce připravila CHKO Jizerské hory v rámci padesátého
výročí svého založení. Kapacita nočního výletu je omezená. Noční vycházky Jizerskou
oblastí tmavé oblohy se může zúčastnit dvacet výletníků. Proto je nutné se na akci
předem přihlásit na radka.tomaskova@nature.cz nebo na tel. čísle 702 025 010. Akce se pak bude konat 24. srpna.
Účastníci se sejdou na parkovišti Mořina v 19 hodin. Organizátoři doporučují vzít si s sebou svačinu a pití. A upozorňují,
že noční vycházka je vhodná pro ty, kteří ujdou 13 kilometrů, nebojí se tmy a vydrží být v klidu potichu.
JABLONEC N. NISOU – Sedm hradů z písku vyrostlo včera na břehu jablonecké
přehrady ve Mšeně. Vytvořilo je sedm soutěžních družstev, která byla složená z
účastníků letních příměstských táborů a jednoho družstva skautů. Přestože počasí
prvním Pískohrátkám nepřálo, děti bojovaly a stavěly ve větru a dešti statečně.
Nakonec vytvořily pěkné hrady ozdobené vlajkou. „Nevyhrál nikdo a všichni. Aby to
nikomu nebylo líto, ocenili jsme všechna družstva,“ podotkla mluvčí jablonecké
radnice Jana Fričová s tím, že při slavnostním vyhlášení přijeli na břeh přehrady za
zvuku dělobuchů piráti.
LIBERECKÝ KRAJ – Největší blok žuly v novodobých dějinách ve středu vytěžili v
lomu v Liberci. Kvádr má hmotnost 73 tun a určen je pro sochaře Jaroslava Rónu. Z
libereckého lomu v Ruprechticích odvážejí náklaďáky tuny a tuny kamene. Jen
jednou za čas se ale stane zázrak, aby se tu ze stěny vyloupl kvádr o hmotnosti 73
tun. Monolit bez jediného kazu, který má ambici stát se uměleckým dílem. Lana
obrovského jeřábu se pomalu spouštějí na dno lomu. Několik mužů provléká
ocelová lana pod masou kamene. Z výšky vypadají nepatrně. Mistrná souhra rukou
a pak už jeřáb pozvolna zvedá mnohatunový blok žuly, opisuje s ním zhruba
30metrovou dráhu a pokládá ho na okraj lomu. Operace trvá sotva deset minut. Její příprava mnoho hodin. Jen
přeprava těžkotonážního jeřábu o nosnosti 550 tun z Prahy do Liberce trvala 12 hodin. „Tak obrovský jeřáb se nedá
přepravovat vcelku. Nejprve se musí rozložit a po částech transportovat,“ vysvětluje Jana Mužíková, vedoucí liberecké
pobočky firmy Hanyš, která se specializuje na zvedací techniku. Tuhle štíhlou blondýnu byste si spíš představili na
přehlídkovém molu než jako člověka, který šéfuje přepravě těžkotonážních nákladů. V jedné ruce telefon, v druhé
vysílačku. Každý krok se musí pečlivě koordinovat. Jeřáb, který si s obřím blokem pohrává s lehkostí dětské hračky, je
druhý největší v Čechách. Jen rameno je dlouhé 28 metrů a převážet ho musí několik náprav. Kolonu, která se k
přepravě obřího kvádru z hlubiny lomu na jeho povrch vydala na stokilometrovou trasu, tvořilo osm kamionů. „Jen
samotná ramena se musela složit na pět náprav. Na dalších se převáželo 160tunové protizávaží,“ doplňuje technik
Michal Smetana. Uvnitř lomu se pak jeřáb musel znovu poskládat. Těžkotonážní „balet“ řídí z kabiny Josef Stratil. Právě
tenhle člověk jen před pár měsíci přemisťoval před jeho rekonstrukcí slavný viadukt v pražském Karlíně. „Kámen jsem
ale ještě nezvedal, tohle je moje premiéra,“ říká skromně, když je hotovo. Celou operaci si fotí a točí na video
zaměstnanci lomu. „Aby ne. Něco podobného se tu neděje každý den. Takhle obrovské ložisko se najde tak jednou za
20 let,“ vysvětluje Jana Horbová, ředitelka společnosti Ligranit, které lom patří. Z jeho jižní části zvané Lednice ho
vydoloval mistr lamač Vojtěch Mai. Když je kvádr na zemi, běhá kolem něj s pýchou prvorodičky. Jak by také ne. Ze
skály ho dostal vlastníma rukama. Jen s pomocí odstřelu jedné stěny a 274 metrů vrtů. Pak už přišly na řadu pérové
klíny a šestikilová palice zvaná švihačka. „S ní se pomalu přitlouká klín po klínu, protože hornina je křehká,“ vysvětluje
Mai. „Je to stejné jako před sto, dvěma sty nebo tisíci lety, to se nemění,“ dodává se stavovskou hrdostí. Na oddělení
bloku pracoval osm dní. Teprve pak skála vydala masiv, který vypadá, jako by vyjel z výrobní linky. Tak je pravidelný.
Historie ruprechtického lomu se začala psát před 140 lety. A jeho zásoby nejsou bezedné. „Hodně nám vybrala akce
Stalin v 50. letech,“ připomíná Mai. Tehdy z libereckého lomu putovaly na Letnou desítky a desítky kubíků té
nejkvalitnější žuly. „Ta pak bohužel přišla zcela vniveč, ale to už je jiný příběh,“ dodává mistr lamač. Celému procesu
netrpělivě přihlíží akademický sochař Jaroslav Róna. S ruprechtickým lomem spolupracuje už dlouhá léta, a když se o
unikátním bloku ukrytém ve skále dozvěděl, nezaváhal a mnohatunový kolos si objednal. Zobrazit do něj chce právě
20. století s celou jeho tragikou. Než ale kvádr definitivně opustí lom a vydá se do sochařova ateliéru v Horních
Počernicích, pustí se do něj kameníci, kteří jej nejprve nahrubo opracují. Teprve pak přijde ke slovu jemná práce podle
návrhu.
http://jablonecky.denik.cz/
12
JIZERKA – Vydejte se spolu s CHKO Jizerské hory na netradiční noční vycházku
Jizerskou oblastí tmavé oblohy. Můžete tak pozorovat přechod dne v noc, kochat se
oblohou plnou hvězd, vnímat les a hory jinými smysly než zrakem.
Dozvíte se, proč byla Jizerská oblast tmavé oblohy vlastně vyhlášena, jaký má vliv
nejen na přírodu světelné znečištění a možná uslyšíte i tajemné soví houkání.
Netradiční zážitek pro zájemce připravila CHKO Jizerské hory v rámci padesátého
výročí svého založení. Kapacita nočního výletu je omezená. Noční vycházky Jizerskou
oblastí tmavé oblohy se může zúčastnit dvacet výletníků. Proto je nutné se na akci
předem přihlásit na radka.tomaskova@nature.cz nebo na tel. čísle 702 025 010. Akce se pak bude konat 24. srpna.
Účastníci se sejdou na parkovišti Mořina v 19 hodin. Organizátoři doporučují vzít si s sebou svačinu a pití. A upozorňují,
že noční vycházka je vhodná pro ty, kteří ujdou 13 kilometrů, nebojí se tmy a vydrží být v klidu potichu.
JABLONEC N. NISOU – Sedm hradů z písku vyrostlo včera na břehu jablonecké
přehrady ve Mšeně. Vytvořilo je sedm soutěžních družstev, která byla složená z
účastníků letních příměstských táborů a jednoho družstva skautů. Přestože počasí
prvním Pískohrátkám nepřálo, děti bojovaly a stavěly ve větru a dešti statečně.
Nakonec vytvořily pěkné hrady ozdobené vlajkou. „Nevyhrál nikdo a všichni. Aby to
nikomu nebylo líto, ocenili jsme všechna družstva,“ podotkla mluvčí jablonecké
radnice Jana Fričová s tím, že při slavnostním vyhlášení přijeli na břeh přehrady za
zvuku dělobuchů piráti.
LIBERECKÝ KRAJ – Největší blok žuly v novodobých dějinách ve středu vytěžili v
lomu v Liberci. Kvádr má hmotnost 73 tun a určen je pro sochaře Jaroslava Rónu. Z
libereckého lomu v Ruprechticích odvážejí náklaďáky tuny a tuny kamene. Jen
jednou za čas se ale stane zázrak, aby se tu ze stěny vyloupl kvádr o hmotnosti 73
tun. Monolit bez jediného kazu, který má ambici stát se uměleckým dílem. Lana
obrovského jeřábu se pomalu spouštějí na dno lomu. Několik mužů provléká
ocelová lana pod masou kamene. Z výšky vypadají nepatrně. Mistrná souhra rukou
a pak už jeřáb pozvolna zvedá mnohatunový blok žuly, opisuje s ním zhruba
30metrovou dráhu a pokládá ho na okraj lomu. Operace trvá sotva deset minut. Její příprava mnoho hodin. Jen
přeprava těžkotonážního jeřábu o nosnosti 550 tun z Prahy do Liberce trvala 12 hodin. „Tak obrovský jeřáb se nedá
přepravovat vcelku. Nejprve se musí rozložit a po částech transportovat,“ vysvětluje Jana Mužíková, vedoucí liberecké
pobočky firmy Hanyš, která se specializuje na zvedací techniku. Tuhle štíhlou blondýnu byste si spíš představili na
přehlídkovém molu než jako člověka, který šéfuje přepravě těžkotonážních nákladů. V jedné ruce telefon, v druhé
vysílačku. Každý krok se musí pečlivě koordinovat. Jeřáb, který si s obřím blokem pohrává s lehkostí dětské hračky, je
druhý největší v Čechách. Jen rameno je dlouhé 28 metrů a převážet ho musí několik náprav. Kolonu, která se k
přepravě obřího kvádru z hlubiny lomu na jeho povrch vydala na stokilometrovou trasu, tvořilo osm kamionů. „Jen
samotná ramena se musela složit na pět náprav. Na dalších se převáželo 160tunové protizávaží,“ doplňuje technik
Michal Smetana. Uvnitř lomu se pak jeřáb musel znovu poskládat. Těžkotonážní „balet“ řídí z kabiny Josef Stratil. Právě
tenhle člověk jen před pár měsíci přemisťoval před jeho rekonstrukcí slavný viadukt v pražském Karlíně. „Kámen jsem
ale ještě nezvedal, tohle je moje premiéra,“ říká skromně, když je hotovo. Celou operaci si fotí a točí na video
zaměstnanci lomu. „Aby ne. Něco podobného se tu neděje každý den. Takhle obrovské ložisko se najde tak jednou za
20 let,“ vysvětluje Jana Horbová, ředitelka společnosti Ligranit, které lom patří. Z jeho jižní části zvané Lednice ho
vydoloval mistr lamač Vojtěch Mai. Když je kvádr na zemi, běhá kolem něj s pýchou prvorodičky. Jak by také ne. Ze
skály ho dostal vlastníma rukama. Jen s pomocí odstřelu jedné stěny a 274 metrů vrtů. Pak už přišly na řadu pérové
klíny a šestikilová palice zvaná švihačka. „S ní se pomalu přitlouká klín po klínu, protože hornina je křehká,“ vysvětluje
Mai. „Je to stejné jako před sto, dvěma sty nebo tisíci lety, to se nemění,“ dodává se stavovskou hrdostí. Na oddělení
bloku pracoval osm dní. Teprve pak skála vydala masiv, který vypadá, jako by vyjel z výrobní linky. Tak je pravidelný.
Historie ruprechtického lomu se začala psát před 140 lety. A jeho zásoby nejsou bezedné. „Hodně nám vybrala akce
Stalin v 50. letech,“ připomíná Mai. Tehdy z libereckého lomu putovaly na Letnou desítky a desítky kubíků té
nejkvalitnější žuly. „Ta pak bohužel přišla zcela vniveč, ale to už je jiný příběh,“ dodává mistr lamač. Celému procesu
netrpělivě přihlíží akademický sochař Jaroslav Róna. S ruprechtickým lomem spolupracuje už dlouhá léta, a když se o
unikátním bloku ukrytém ve skále dozvěděl, nezaváhal a mnohatunový kolos si objednal. Zobrazit do něj chce právě
20. století s celou jeho tragikou. Než ale kvádr definitivně opustí lom a vydá se do sochařova ateliéru v Horních
Počernicích, pustí se do něj kameníci, kteří jej nejprve nahrubo opracují. Teprve pak přijde ke slovu jemná práce podle
návrhu.
http://jablonecky.denik.cz/
12
