Page 22 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 13/2016
P. 22
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 13/2016
HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
SVĚTOVÁ VÁLKA 1914 – 1918
Usuzováno bylo všeobecně, že nezůstane jen při válce Rakouska se Srbskem, ale předpoklad byl, že Rusko
zastane se Srbska, proto kterému povstane opět Německo.
Do Ruska naši lidé obzvláště kladli veliké naděje.
A jak by také ne!
Vždyť každý, od mládí slýchal, jakou armádu může Rusko v čase válečném postaviti.
Prý až 10 milionů. A kam by se potom takové Rakousko a Německo hrabalo. A potom jaká to chabrá armáda jsou
tihle Prusové, hlavně ti všelijací kozáci, donští, orenburští, kubánští a jak se všecky ty jmenují.
Že prohráli válku s Japonskem? To nejprve hráli Rusové, to prohrála jen zrada. Tak se všelijak uvažovalo. Když
pak jeden občan se vyskytl v obci, a řekl, že to nebude jen tak lehká práce zdolat Rakousko s Německem a
poukazoval zvláště na Německo, jeho zdatnou a znamenitě vyzbrojenou armádu, tu řekli mu, že je „prušák“ a od
té doby se mu jinak neřeklo. Nikdo nevěřil, že by mohlo Rusko válku prohráti.
Přes všecko očekávání válka se do vánoc neskončila. Přišly nové vyhlášky, nové zálohy byly povolány a též byly
prováděny odvody domobranců. Mnoho mužů odcházelo, ale málo se jich vracelo.
Někteří byli transportováni od svých kádru s prvními maršbataliony do fronty, buď na Srbsko neb proti Rusům.
Jiní opět zůstávali u „Wachkompanii“ a hlídali vojensky důležitá místa a někteří se jen ulejvali.
Ulejvání vůbec byla vlastnost nás Čechů, vždyť téměř všichni sloužili proti své vůli a pak nebylo divu, že každý
voják hleděl, když né se dostat domů, tak alespoň nejít do fronty. Však o tom až později…
Foto: Loužničtí sokolové, kteří zažili válku: nahoře zleva: Dobroslav Prokop, František Kodejš, Jáchym Linka ml,
František Novák, Josef Krupka, Josef Pavlata, František Brůna, Ladislav Ducháček, Jaroslav Bernt, v kroji – Čeněk
Trnka – řídící učitel ze školy bratříkovsko – loužnické, Bohuslav Vít, František Adamička, Jaroslav Morávek,
Vratislav Havel, Vojtěch Linka, Josef Šída, Ladislav Pavlata, František Vágner, Josef Pulíček
Pokračování příště……
22
HISTORIE
PŘEPIS KRONIKY OBCE LOUŽNICE od roku 1933 do roku 1945
SVĚTOVÁ VÁLKA 1914 – 1918
Usuzováno bylo všeobecně, že nezůstane jen při válce Rakouska se Srbskem, ale předpoklad byl, že Rusko
zastane se Srbska, proto kterému povstane opět Německo.
Do Ruska naši lidé obzvláště kladli veliké naděje.
A jak by také ne!
Vždyť každý, od mládí slýchal, jakou armádu může Rusko v čase válečném postaviti.
Prý až 10 milionů. A kam by se potom takové Rakousko a Německo hrabalo. A potom jaká to chabrá armáda jsou
tihle Prusové, hlavně ti všelijací kozáci, donští, orenburští, kubánští a jak se všecky ty jmenují.
Že prohráli válku s Japonskem? To nejprve hráli Rusové, to prohrála jen zrada. Tak se všelijak uvažovalo. Když
pak jeden občan se vyskytl v obci, a řekl, že to nebude jen tak lehká práce zdolat Rakousko s Německem a
poukazoval zvláště na Německo, jeho zdatnou a znamenitě vyzbrojenou armádu, tu řekli mu, že je „prušák“ a od
té doby se mu jinak neřeklo. Nikdo nevěřil, že by mohlo Rusko válku prohráti.
Přes všecko očekávání válka se do vánoc neskončila. Přišly nové vyhlášky, nové zálohy byly povolány a též byly
prováděny odvody domobranců. Mnoho mužů odcházelo, ale málo se jich vracelo.
Někteří byli transportováni od svých kádru s prvními maršbataliony do fronty, buď na Srbsko neb proti Rusům.
Jiní opět zůstávali u „Wachkompanii“ a hlídali vojensky důležitá místa a někteří se jen ulejvali.
Ulejvání vůbec byla vlastnost nás Čechů, vždyť téměř všichni sloužili proti své vůli a pak nebylo divu, že každý
voják hleděl, když né se dostat domů, tak alespoň nejít do fronty. Však o tom až později…
Foto: Loužničtí sokolové, kteří zažili válku: nahoře zleva: Dobroslav Prokop, František Kodejš, Jáchym Linka ml,
František Novák, Josef Krupka, Josef Pavlata, František Brůna, Ladislav Ducháček, Jaroslav Bernt, v kroji – Čeněk
Trnka – řídící učitel ze školy bratříkovsko – loužnické, Bohuslav Vít, František Adamička, Jaroslav Morávek,
Vratislav Havel, Vojtěch Linka, Josef Šída, Ladislav Pavlata, František Vágner, Josef Pulíček
Pokračování příště……
22
