Page 5 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 04/2016
P. 5
JIZERSKÉ HORY - Nová fotodokumentace ŽELEZNÝ BROD - Fotografie z
poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt třetího ročníku soutěže Brody v
rysa ostrovida v Jizerských horách. Brodě si můžete prohlédnout do 31.
Počátek nového roku přinesl do severních ledna.
Čech další pozitivní zprávu o výskytu velkých Ve středu 13. ledna 2016 navštívili
šelem. Po nových nálezech, svědčících o
rozmnožování vlčí smečky na Doksku, totiž Železný Brod zástupci dalších měst
ochranáři získali fotodokumentaci, která nesoucích název Brodu ve svém
poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt jménu. Milé setkání s delegáty
rysa ostrovida v Jizerských horách. Jde o první takové obrázky rysa na české Havlíčkova a Českého Brodu
straně. proběhlo v rámci vernisáže výstavy
„Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se v 3. ročníku fotosoutěže Brody v
Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další Brodě, která se uskutečnila v
informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz pokud Městské galerii Vlastimila Rady.
Cílem projektu je nejen podnítit
se podaří najít vzorky trusu," sdělil Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých místní amatérské fotografy, aby
šelem Hnutí DUHA Olomouc. fotili a zveřejnili díla, ale i
Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o prohloubení a utužování partnerství
téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde mezi městy, která mají v názvu
probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského Brod.
národního parku.
Fotografie tohoto plachého zvířete byly pořízeny v půlce prosince. Od té doby Místostarosta Železného Brodu Ivan
se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo. „Pro jizerskohorské ochranáře Mališ spolu se zástupci Brodů při
a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy společném setkání pohovořili
že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale především na téma další možné
snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti," řekl Jiří Hušek, spolupráce a podělili se o zkušenosti
ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. z oblasti veřejné správy.
V minulosti se už na naší straně hor stopy rysa objevily. Dokonce mělo dojít i Jako zpestření byla pro návštěvu
k jeho pozorování, ale skutečný snímek potvrzující jeho pohyb zde se objevil připravena komentovaná prohlídka
až nyní. Zda se mu domovem stane obtížně přístupná skalnatá příroda sklářské školy a městského divadla.
Nově naplánovanou společnou akcí
Jizerskohorských bučin, se teprve uvidí. je Sportovní klání Brodů. Jeho první
Stopy rysa se objevily i v minulém roce, když je zveřejnili polští ochránci. ročník se uskuteční v červnu tohoto
„Bylo to minulý rok. I mě se poštěstilo si stopy rysa prohlédnout," pochlubil roku ve Vyšším Brodě. Samozřejmě
se Jan Kopp z Jizerky. Podařilo se mu je najít při svých procházkách se také železnobrodská radnice chce
sněžnicemi. Podle něj chodí z polské strany kolem Smrku do do tohoto klání zasáhnout a vyšle
Jizerskohorských bučin. Na živo ovšem zvíře nikdy nespatřil.
Před pěti lety přinesli fotografie o rysovi také pracovníci Národního parku do boje své reprezentanty.
České Švýcarsko. „Od té doby výskyt rysa potvrzený nemáme. Občas „Výstava potrvá v Městské galerii
dostaneme hlášení třeba o stopách, které by mohly být rysa, odpovídají Vlastimila Rady do konce ledna,"
velikostí a nemají typické znaky psích stop, jako jsou drápy. Bohužel k těmto upozornila Jitka Kolová ze
hlášením nebyla obrazová dokumentace, takže není možné říct, že se železnobrodské radnice. Více
opravdu jednalo o rysí stopy. V žádném případě ale není možné vyloučit, že informací a fotografie k nahlédnutí
rys Českým Švýcarskem občas projde, případně, že zde je," informoval na www.fotobrody.cz.
mluvčí parku Tomáš Salov.
Stopovat rysy je možné především v zimě, poslední zimy chudé na sníh proto
nebyly pro pozorování nejvhodnější. I to může být podle Salova jedním z
důvodů, proč se podařilo v Českém Švýcarsku potvrdit výskyt rysa naposledy
před pěti lety.
První snímky z fotopastí na české straně Jizerských hor nejsou příliš kvalitní.
Je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že
portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a
jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat.
To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách.
„Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu
v Jizerských horách, které praskají ve švech pod náporem návštěvníků v zimě
i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá divočina Jizerskohorských
bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá
takřka 30 čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život
a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů," sdělil Jiří
Hušek, ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V
severních Čechách byli rysi vyhubení v průběhu 18. století.
5
poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt třetího ročníku soutěže Brody v
rysa ostrovida v Jizerských horách. Brodě si můžete prohlédnout do 31.
Počátek nového roku přinesl do severních ledna.
Čech další pozitivní zprávu o výskytu velkých Ve středu 13. ledna 2016 navštívili
šelem. Po nových nálezech, svědčících o
rozmnožování vlčí smečky na Doksku, totiž Železný Brod zástupci dalších měst
ochranáři získali fotodokumentaci, která nesoucích název Brodu ve svém
poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt jménu. Milé setkání s delegáty
rysa ostrovida v Jizerských horách. Jde o první takové obrázky rysa na české Havlíčkova a Českého Brodu
straně. proběhlo v rámci vernisáže výstavy
„Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se v 3. ročníku fotosoutěže Brody v
Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další Brodě, která se uskutečnila v
informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz pokud Městské galerii Vlastimila Rady.
Cílem projektu je nejen podnítit
se podaří najít vzorky trusu," sdělil Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých místní amatérské fotografy, aby
šelem Hnutí DUHA Olomouc. fotili a zveřejnili díla, ale i
Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o prohloubení a utužování partnerství
téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde mezi městy, která mají v názvu
probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského Brod.
národního parku.
Fotografie tohoto plachého zvířete byly pořízeny v půlce prosince. Od té doby Místostarosta Železného Brodu Ivan
se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo. „Pro jizerskohorské ochranáře Mališ spolu se zástupci Brodů při
a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy společném setkání pohovořili
že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale především na téma další možné
snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti," řekl Jiří Hušek, spolupráce a podělili se o zkušenosti
ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. z oblasti veřejné správy.
V minulosti se už na naší straně hor stopy rysa objevily. Dokonce mělo dojít i Jako zpestření byla pro návštěvu
k jeho pozorování, ale skutečný snímek potvrzující jeho pohyb zde se objevil připravena komentovaná prohlídka
až nyní. Zda se mu domovem stane obtížně přístupná skalnatá příroda sklářské školy a městského divadla.
Nově naplánovanou společnou akcí
Jizerskohorských bučin, se teprve uvidí. je Sportovní klání Brodů. Jeho první
Stopy rysa se objevily i v minulém roce, když je zveřejnili polští ochránci. ročník se uskuteční v červnu tohoto
„Bylo to minulý rok. I mě se poštěstilo si stopy rysa prohlédnout," pochlubil roku ve Vyšším Brodě. Samozřejmě
se Jan Kopp z Jizerky. Podařilo se mu je najít při svých procházkách se také železnobrodská radnice chce
sněžnicemi. Podle něj chodí z polské strany kolem Smrku do do tohoto klání zasáhnout a vyšle
Jizerskohorských bučin. Na živo ovšem zvíře nikdy nespatřil.
Před pěti lety přinesli fotografie o rysovi také pracovníci Národního parku do boje své reprezentanty.
České Švýcarsko. „Od té doby výskyt rysa potvrzený nemáme. Občas „Výstava potrvá v Městské galerii
dostaneme hlášení třeba o stopách, které by mohly být rysa, odpovídají Vlastimila Rady do konce ledna,"
velikostí a nemají typické znaky psích stop, jako jsou drápy. Bohužel k těmto upozornila Jitka Kolová ze
hlášením nebyla obrazová dokumentace, takže není možné říct, že se železnobrodské radnice. Více
opravdu jednalo o rysí stopy. V žádném případě ale není možné vyloučit, že informací a fotografie k nahlédnutí
rys Českým Švýcarskem občas projde, případně, že zde je," informoval na www.fotobrody.cz.
mluvčí parku Tomáš Salov.
Stopovat rysy je možné především v zimě, poslední zimy chudé na sníh proto
nebyly pro pozorování nejvhodnější. I to může být podle Salova jedním z
důvodů, proč se podařilo v Českém Švýcarsku potvrdit výskyt rysa naposledy
před pěti lety.
První snímky z fotopastí na české straně Jizerských hor nejsou příliš kvalitní.
Je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že
portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a
jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat.
To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách.
„Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu
v Jizerských horách, které praskají ve švech pod náporem návštěvníků v zimě
i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá divočina Jizerskohorských
bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá
takřka 30 čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život
a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů," sdělil Jiří
Hušek, ředitel liberecké regionální Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V
severních Čechách byli rysi vyhubení v průběhu 18. století.
5
