Page 15 - LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 01/2018
P. 15
LOUŽNICKÝ ZPRAVODAJ 49/2017
HOUBAŘSKÉ OKÉNKO
s Petrem Hamplem
Pravidelně nepravidelně v houbařské sezoně
BOLTCOVITKA BEZOVÁ (UCHO JIDÁŠOVO)
V závorce uvedený název této houby vznikl podle pověry,
že na bezu černém se oběsil Jidáš, který zradil Krista. Nej-
bohatší uplatnění má v Číně, kde její plodnice pod názvem
černá houba, dávají kuchaři do všech masitých pokrmů,
ať už je to maso sečchuansku, osm druhů kuřete, svíčková
suang-si, kapr chuang-tao, ledvinky čchao, polévky, saláty.
Předností černé houby je, že nezbarvuje pokrmy a dodává
jídlu při žvýkání zvláštní konzistenci.
Velmi chutná houba využívaná hlavně při přípravě asij-
ských pokrmů. V Asii se dokonce pěstuje komerčně.
Doba výskytu: březen až listopad a teplejší zimy.
Roste především na dřevě bezu černého, hlavně odumře-
lých větvích, vzácněji ale i na jiných listnáčích.
Plodnice je široká až 100 mm, tlustá až 3 mm, zpočátku
pohárkovitá později miskovitá, žilnatě laločnatá, zprohý-
baná s nepravidelným uchovitým tvarem, bokem přirostlá
ke dřevu.
Je pružná, navrchu hnědá až červenohnědá v dospělosti
poprášena bílým výtrusným prachem, vespod sametově
hnědá. Dužnina je za čerstva pružná, rosolovitá, za sucha
tvrdá, lámavá, černohnědá, chut’ i vůně nevýrazná.
Možná záměna:
S nejedlou rosolovou listovitou (Tremella foliacea), která má uchovité plodnice více zprohýbané a roste hlavně na du-
bech, bucích a břízách. Také s nejedlým černorosolem mušlovitým (Exidia truncata), který má hnědočerné až černé
plodnice.
Kuchyňské využití:
Je to jedlá houba, má velký význam v kuchyni při přípravě asijských, hlavně čínských pokrmů, kde se používá pod ná-
zvem mu-er černá houba. Její kulinární přínos spočívá v tom, že pokrmům při žvýkání dodává zvláštní příjemnou kon-
zistenci. Je vhodná i do různých salátů. V krajinách jihovýchodní Asie se pěstuje a její produkce je přes 500 000 tun
ročně.
Zajímavost:
V lidovém léčitelství se používala při léčení očních a ušních chorob, ve starých lékopisech byla známá jako Fungus sam-
buci. Čínští lékaři se domnívali, že houba přebírá účinky stromu, kde roste a podle toho ji ordinovali. Ucho pomáhá po-
silovat psychiku, snižuje vysoký tlak a kornatění cév, regeneruje plet’a vlasy, ředí krav a obsahuje látky, které pohlcují
volné radikály. Také zabraňuje tromboze.
Více o léčivých účincích jidášova ucha a jiných druhů naleznete v knize Pavla Váňi – Léčivé houby podle bylináře Pavla.
Fotografováno na makro – 1. ledna 2018 nad hamrovským hřbitovem. V příhodných podmínkách roste v trsech, kde
plodnice dosahují průměru několika centimetrů
15
HOUBAŘSKÉ OKÉNKO
s Petrem Hamplem
Pravidelně nepravidelně v houbařské sezoně
BOLTCOVITKA BEZOVÁ (UCHO JIDÁŠOVO)
V závorce uvedený název této houby vznikl podle pověry,
že na bezu černém se oběsil Jidáš, který zradil Krista. Nej-
bohatší uplatnění má v Číně, kde její plodnice pod názvem
černá houba, dávají kuchaři do všech masitých pokrmů,
ať už je to maso sečchuansku, osm druhů kuřete, svíčková
suang-si, kapr chuang-tao, ledvinky čchao, polévky, saláty.
Předností černé houby je, že nezbarvuje pokrmy a dodává
jídlu při žvýkání zvláštní konzistenci.
Velmi chutná houba využívaná hlavně při přípravě asij-
ských pokrmů. V Asii se dokonce pěstuje komerčně.
Doba výskytu: březen až listopad a teplejší zimy.
Roste především na dřevě bezu černého, hlavně odumře-
lých větvích, vzácněji ale i na jiných listnáčích.
Plodnice je široká až 100 mm, tlustá až 3 mm, zpočátku
pohárkovitá později miskovitá, žilnatě laločnatá, zprohý-
baná s nepravidelným uchovitým tvarem, bokem přirostlá
ke dřevu.
Je pružná, navrchu hnědá až červenohnědá v dospělosti
poprášena bílým výtrusným prachem, vespod sametově
hnědá. Dužnina je za čerstva pružná, rosolovitá, za sucha
tvrdá, lámavá, černohnědá, chut’ i vůně nevýrazná.
Možná záměna:
S nejedlou rosolovou listovitou (Tremella foliacea), která má uchovité plodnice více zprohýbané a roste hlavně na du-
bech, bucích a břízách. Také s nejedlým černorosolem mušlovitým (Exidia truncata), který má hnědočerné až černé
plodnice.
Kuchyňské využití:
Je to jedlá houba, má velký význam v kuchyni při přípravě asijských, hlavně čínských pokrmů, kde se používá pod ná-
zvem mu-er černá houba. Její kulinární přínos spočívá v tom, že pokrmům při žvýkání dodává zvláštní příjemnou kon-
zistenci. Je vhodná i do různých salátů. V krajinách jihovýchodní Asie se pěstuje a její produkce je přes 500 000 tun
ročně.
Zajímavost:
V lidovém léčitelství se používala při léčení očních a ušních chorob, ve starých lékopisech byla známá jako Fungus sam-
buci. Čínští lékaři se domnívali, že houba přebírá účinky stromu, kde roste a podle toho ji ordinovali. Ucho pomáhá po-
silovat psychiku, snižuje vysoký tlak a kornatění cév, regeneruje plet’a vlasy, ředí krav a obsahuje látky, které pohlcují
volné radikály. Také zabraňuje tromboze.
Více o léčivých účincích jidášova ucha a jiných druhů naleznete v knize Pavla Váňi – Léčivé houby podle bylináře Pavla.
Fotografováno na makro – 1. ledna 2018 nad hamrovským hřbitovem. V příhodných podmínkách roste v trsech, kde
plodnice dosahují průměru několika centimetrů
15
